Úvodní informace o vinařství Juliusspital Würzburg vzdáleně připomínají Hospices de Beaune: majitelem je dobročinná nadace Juliusspital (zase ty proklaté neziskovky!) a má historii delší než 430 roků. Vinařství dnes vlastní 172 hektarů vinic (podle webu už dokonce 180) včetně Erste Lage ve Würzburgu, Randersackeru, Escherndorfu, Iphofenu a Volkachu. Údajně to je druhé největší vinařství v Německu. V prodejně jsem viděl i nějaké GG lahve, takže buď nová akvizice nebo některé vinice mohou mít status Grosse Lage pro některé odrůdy – zatím jsem se v Německu nezorientoval natolik, abych pochopil jemné nuance klasifikace vín podle VDP.
Hlavní odrůdy jsou nasnadě: 43% plochy vinic je Silvaner, 20% Riesling a 17% Müller-Thurgau. Kromě toho vinařství (nebo nadace?) provozuje hotel a restauraci na Vogelsburgu, což je (hádám podle architektury) nejspíš bývalý klášter, postavený na vrcholku vinice Escherndorfer Lump nad vesnicí Escherndorf v místě, kde řeka Main vykrajuje ze země několik kilometrů dlouhý poloostrov. Z restaurace jsou úžasné výhledy do okolí a (teď se konečně dostávám k vlastním zkušenostem!) v květnu 2018 jsme tam s dcerou byli na vařením chřestu. Tehdy jsem si ke chřestu dal skleničku Vogelsburg Silvaneru trocken čili sylvánského z vinice (téměř na rovině nebo jen na malém svahu) obklopující restauraci a zamiloval se. Výhled a zážitek vykonal svoje, chřest a Silvaner byly senzační. Věci do sebe dokonale zaklaply. Jestli to víno bylo tehdy skutečně tak dobré, to už nevyřeším, ale ve středu jsem si tam koupil lahev nového ročníku.
2020 Vogelburg Silvaner trocken, Juliusspital
Etiketa s modro-červeno-bílou etiketou a zlatým potiskem iniciuje myšlenky o zvláštním formátu franckých etiket. Vejde se tam mnohem míň, grafik musí šetřit, ale přesto nebo právě proto jednotlivá francká vinařství podle etikety okamžitě rozlišíte. Samozřejmě šroubovací uzávěr. Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, jiskrná, zpočátku s perlením kysličníku uhličitého. Na nose středně až hodně intenzivní, typický Silvaner. Hodně zralý, převažují citrusy a žluté ovoce. V chuti slušná citrusová kyselina a až medově zralé tělo. Na Silvaner hodně plné, zralé, je to spíš sylvánské bílé než sylvánské zelené. Tráva nikde, pepřová tečka chybí, zralé ovoce vládne. Po druhém doušku jsem se pro jistotu podíval na zadní etiketu a je to tak, 13,5% alkoholu. Na mě je to hodně, když mluvíme o kabinetním Silvaneru. Už u Sauerova kabinetu se mi 12,5% zdálo dost, ale tady je projev odrůdy posunutý hodně do zralosti, až do Sylvánského žlutého, utopené v alkoholu.
2020 Vogelsburg Silvaner je dokonale zpracovaný, perfektně čistý a suverénní. Jen se míjí s mou představou o sylvánském kabinetu s ostrou kyselinou, travnatým projevem a pepřovou tečkou. K jídlu výborné, ale kdybych měl někomu vysvětlovat vlastnosti odrůdy, tak bych chtěl jiné víno.
2020 Würzburger Stein Silvaner VDP. Erste Lage, Juliusspital
Jméno vína netřeba překládat, německé štajn je známé a při každé zastávce ve Würzburgu jsem si říkal, že to je krásné místo pro život. Když minulou sezónu hrál fotbalový vyvrhel Martin Hašek za druholigové Würzburger Kickers, úplně jsem mu záviděl. Přikládám americký cartoon o německých štajnech :-)
Ve skleničce je francká klasika, středně plná citronově žlutá, zelenkavý odstím, paráda. Tentokrát žádné perlení z rozpuštěného CO2, už vzhled svádí k odhadu, že víno zrálo v sudu. Na nose je to středně intenzivní, odrůdové, ale s potlačeným ovocným projevem a výraznou mineralitou typu mokrý kámen (pokapaný citronem). Netriviální, ale přitažlivé. V chuti, ach… po včerejším přezrálém Vogelsburgu je to jako výstup na třítisícovku. Deklarovaný alkohol je stejný (13,5%), ale celkový projev je mnohem lehčí, počínaje ostřejší kyselinou, citronovým tělem a jen lehce kamenitým, ale příjemně ohlazeným závěrem. Úplně suché. Je to dlouhé jako výstup na třítisícovku a dochuť ještě delší. Čistota, ovocnost, mineralita jen lehce: je to spíš tak, že kamenité vinice nechávají révu bez vody a ta nezraje do opulentních tónů, nechává jemný a čistý projev. Technicky je to (zřejmě) z velkého sudu, převládá reduktivní projev, ale lehce ohlazený sudovou oxidací. Nádhera, všechno krásně sladěné, harmonické, a přes poměrně vysoký alkohol lehké a dobře pitelné. 93 bodů / 100. Původně jsem napsal 92 a přidal bod důvěry, že víno se může ještě pár let zlepšovat.