Už ve čtvrtek jsem se chlubil, jak rychle klapla doprava toskánských bedýnek. V pátek jsem po Praze rozvezl prvním předplatitelům, v pondělí bych chtěl dodat nebo poslat všem ostatním. Dnes poznámky ke dvěma nejdůležitějším vínům z aktuálních bedýnek.

Tenuta di Gracciano della Seta je tradiční vinařství a taková jsou i vína. Ehm, dovolím si upozornit na vyprázdněnost podobných charakteristik – tradice přichází do módy a stává se novou modernou :-) tyhle úvahy se vín z Montepulciana úplně netýkají, protože Vino Nobile nikdy nebylo úplně v módě. Sám ho sice charakterizuju jako jedno ze třech velkých toskánských vín, postavených na odrůdě Sangiovese, ale v popularitě bylo vždycky až třetí za Chianti a Brunellem. Myslím, že Montepulcianu se módní vlny vyhýbaly.

Je to kraj bez stínu, stokilometrové údolí bylo kdysi bažinaté, ale (jak mi kdysi vyprávěla Federica Riboldi ve Valianu), jeden biskup je kdysi nechal odvodnit a vysušit, aby bylo využitelnější pro intenzivní zemědělství. Ale zpátky k vinařství a vínům. V Graccianu hospodaří na asi dvaceti hektarech, ročně z nich vyrobí asi 140.000 lahví vína. Vino Nobile 2015 je Sangiovese s deseti procenty Merlotu, vyrobené tradičním postupem, se spontánním kvašením v nerezových tancích. Následně víno leží  osmnáct měsíců ve velkých sudech (25 až 50 hl). Rosso je stejný poměr Sangiovese a Merlotu, ale z mladších vinic a méně vyzrálých hroznů. Spontánní kvašení a asi devět měsíců v nerezovém tanku, obvykle se lahvuje v červnu následujícího roku. Začínám poznámky Rossem 2017, ale z dobrých důvodů přesunu titulek až k dalšímu odstavci…

Temnější rubínová barva, svěží ovocná vůně s aromaty vrbových prutů. V chuti šťavnaté, s pěknou kyselinou a nevyzrále ovocným projevem. Jednoduché, málo až středně plné, s lehkými taniny. I přes malou vyzrálost v ovoci má 13,5% alkoholu. Jako doprovod k jídlu výborné, ale na soustředěnou degustaci dost jednoduché a jednotlivé složky chuti stojí osamoceně. Nicméně víno ujelo za posledních 24 hodin 1200 km a zasloužilo by si druhou šanci, až si odpočine :-) První den po cestě víno předvádělo kyseliny, ale jinak působilo málo příjemně a s trochou sarkasmu bych ho mohl popsat jako jednoduché svěží pití pro konzumenty odolné vůči kyselinám. Druhý den večer jsem našel prakticky plnou lahev (upito půldeci) docela odlišného vína.

Rosso di Montepulciano 2017, Tenuta di Gracciano della Seta
Barva se vůbec nezměnila, ale počínaje vůní je všechno jinak. Lehkost, zralé (!) ovoce, třešně – višně – les, tóny jehličnatého lesa včetně pryskyřice. Čerstvě poražené dřevo a zemitost. Celkový dojem je o dvě nebo tři třídy výš než včerejší nezralost. V chuti stále dominuje kyselina, ale už bez agresivity a nezralosti. Dobře ji doplňuje zralé červené ovoce a závěrečný závoj taninů. Vyšší alkohol přidává štiplavost. Stále nejsem ve stavu euforického nadšení, ale ve skleničce mám slušné pitelné víno s dobře vyzrálým ovocem a drobnými přesahy. Stále je to jednoduché víno, ale druhý den už to píšu bez despektu a spíš s uznáním, jednoduché víno s ambicemi.
Milí čtenáři a bedýnkáři, jestli vás bude Rosso 2017 po otevření zlobit tvrdou kyselinou a nezralostí, odložte ho na sedmý schod a zkuste druhý den (měly by pomoct i dvě hodiny v karafě). Předpokládám, že za tři až šest měsíců víno postupně přejde ze stadia prvního dne do druhého dne, a těším se na to.

Vino Nobile di Montepulciano 2015,Tenuta di Gracciano della Seta
Temnější rubínová barva, komplexní vůně s aromaty jehličnatého lesa a zralého ovoce. V chuti zase pěkná komplexnost, větší plnost a dokonale vyzrálé ovoce. Kyselina je krásně schovaná v ovoci a projev je tak celistvý, až se brání rozebírání na jednotlivosti. V závěru jen lehké pohlazení taninů a jemná pepřová tečka. Celkově teplý projev s plnějším nasládlým tělem (14% alkoholu). Pěkná koncentrace. Ano, tak může vypadat nadšení!