S předčasně letním počasím přišla žravá sezóna. Gril, saláty a víno na zahradě, a kdybych u toho jen celé odpoledne koukal do blankytně modré oblohy, nepovažoval bych to za ztracený čas :-) V sobotu byly v Chřestíně u Vojkovic chřestové slavnosti. Mám to tam pár kilometrů, posnídal jsem pod modrou oblohou chřestovou polévku, vepřovou panenku s chřestem a jako dezert jahodové mousse (samozřejmě s chřestem). Doma jsem si dal cappuccino a začal jsem se zase cítit jako člověk.   

Hledal jsem v chladničce jinou starší Burgundu a nečekaně našel poslední lahev Maranges z prvních Burgundských bedýnek v dubnu 2015. Měl jsem tehdy štěstí na ročníky, našel jsem ve dvou vinařstvích pěkné desítky a dvanáctky a objevil, že mladý Antoine Bouthenet změnil postupy a začal odstopkovávat hrozny a z dříve velmi nepřístupného Premier Cru udělal Pinot s krásným ovocným projevem.

Maranges Premier Cru La Fussiere 2012, Marc Bouthenet
Ve skleničce je světlá pinotová rubínovka s nahnědlým cihlovým odstínem a průhledným meniskem. Na nose čistě ovocné (a trochu alkoholové) do griotky s malou příměsí jehličnatého lesa. Višně v té nejlákavější podobě :-) V chuti hodně lehké s pěknou višňovou kyselinou, málo tělnaté, v těle zase lesní chutě, v závěru slaná kamenitá mineralita a jemné koření. Taniny už mizí, 13% alkoholu a pěkně harmonické. Za mě velmi upokojivé, pokud dáváte přednost ušlechtilosti a rafinovanosti před novosvětskou robustností, tak byste mohli souhlasit. Dobře se pije už teď, ale může se ještě dalších pět let zlepšovat. Dostat tenhle Pinot naslepo na soutěži, napsal bych 90 bodů / 100.

2016er Silvaner Escherndorfer Lump Erste Lage, Egon Schäffer
Předesílám, že s tímto vínem jsme postoupili do vyšší kategorie. Slova chvály rovnou násobte deseti a případné námitky koeficientem 0,1 – tady už kritizujeme na vysoké úrovni. Escherndorfer Lump je asi nejslavnější vinice, pokud jde o Sylvánské zelené. Neříkám to proto, že jsme na ni s dcerou před týdnem vylezli a poobědvali (chřest a brambory), říkám to jen proto, abyste to věděli:

Divné věci se nám staly jednou takhle v neděli,
Říkám vám to jenom proto, abyste to věděli.
(myslím, že autorem je Pavel Šrut, leč bez záruky)

Lahev je klasický francký kozí měch čili bocsbeutel, vymyšlený ve Würzburgu někdy na konci šestnáctého století. Ta šílená lahev (x 0,1, viz výše) je tu s námi už přes čtyři století a zůstane tady, i když my už tu dávno nebudem :-) Už jsem na blogu psal, že miluju Silvanery z escherndorfského Lumpa. Pro mě je to perfektní kompromis mezi chlastacími, odrůdovými Ortswein a příliš těžkými, seriózními, minerálními Grosse Lage, kde  jde víc o vinici než o odrůdu. Silvanery z Lumpa jsou (pro mě) perfektní sňatek odrůdy a vinice (ale třeba ještě změním názor, byl jsem ve Frankách jen dvakrát a vůbec neznám impozantní svažité vinice Würzburgu a Randersackeru).

Světlá zelenkavá citronově žlutá barva, ve vůni jablka a posečená tráva. V užší skleničce najdu i očekávané citrusy a složitější zemitá a chemická (bonbonová) aromata. V chuti úplně suché, málo až středně plné, s krásnou kyselinou a štiplavě kořenitým, travnatým nástupem chuti. Citrusy, stopově zemitost, čistota, v těle jablíčka. Víno leželo asi osmnáct měsíců v sudě, na chuti se to nepodepsalo, ale není ani nerezově reduktivní ani sudově oxidativní, otevřené, je v rovnováze. Je perfektně uměřené, vyvážené, všechny ty vyjmenované ingredience jsou pro Silvanery  plus / minus typické, ale tady tvoří harmonii. Dlouhé. A přes všechnu chválu zůstala i ta prazákladní vlastnost vína, dobře se pije. Jakmile chuť odezní, chce se mi napít znova. Jediná výhrada míří k vyššímu alkoholu. 13,5 % se zdá být hodně, ale když není kde brát u odrůdy, dodá plnost alkohol. Jak vysoko můžu hodnotit Sylvánské? Před týdnem u Schäfferů ve sklepě jsem byl překvapený a šel bych klidně na parkerovské skore 94 bodů. Doma na zahradě je to uvážlivější, ale s dokonalým vzhledem i vůní, s čistotou projevu chuti je jasné, že to musí být vysoko. Za pana Skleničku 92 bodů / 100. Je to ještě mladé víno, lahvované v dubnu. Rád si zkusím degustaci a hodnocení znova za rok nebo na Vánoce 2019.

V pondělí kolem poledne objednám vína do toskánských bedýnek, je poslední šance se přidat a dokoupit Vernacciu di San Gimignano od Stefana Grandiho. Podrobnosti jsou tady a přihláška tady.