Dnes degustační poznámky o dvou červených z vinařství Panizzi, San Gimignano. První dojem a srovnání bylo, že základní Chianti je vyrobené v nerezovém tanku, je měkké, hladké a projevem až ženské, zatímco Riserva je školená v barikových sudech (nebo středně velkých vypalovaných sudech) a je robustnější, zrnitější… a pro ty zvyklé myslet v protikladech se nabízí popsat ji jako mužské či rytířské Chianti. Na úvodní fotce výhled na San Gimignano z vinice Santa Margherita u vinařství Panizzi.  

Vertunno Riserva 2016 Chianti Colli Senesi DOCG, Panizzi
Hned po otevření mělo Vertunno zrnitý, hrubý závěr, který mě znejistil. 27 hodin po otevření lahve zjišťuju, že víno se pěkně srovnalo, ohladilo, zharmonizovalo. O den později je to ještě lepší. Technicky je to Sangiovese s deseti procenty Merlotu a Cabernetu Sauvignon.

Temnější rudohnědá barva jde až do kávových tónů, na nose intenzivní a živé kořením, třešně a višně, vanilka a fialky. V chuti koncentrované, se integovanou kyselinou, po třech dnech i dokonale ohlazenými taniny. Plnější, s výraznějším alkoholem (14%), určitě připravené na delší vyzrávání v lahvi. První den jsem odhadoval 2-3 roky, teď bych doporučil pět let.

Střídavě to kontroluju s Pinotem Nero 2018 od Panizzi, bylo by zajímavé mít možnost porovnat Pinot a Sangiovese ze stejné vinice. Pinot je lehčí, i když jde do (hodně) zralého ovoce, až do džemových tónů. Ostružiny, borůvky, peckoviny, stále s výbornou kyselinou a kořenitým závěrem.

Chianti Colli Senesi 2018 DOCG, Panizzi
Základní Chianti je od začátku přístupnější, ohlazenější než Riserva Vertunno. V technickém listu vinařství píšeo o dvanáctiměsíční maceraci, ale podle mého neskromného názoru je to překlep nebo špatný překlad, mělo tam být dvanáctidenní. Projev odpovídá střídmé, nepřehnané maceraci slupek a 12 měsíců na slupkách by z vína udělalo nedobytný hrad v Alpách. 14% alkoholu. Chianti je naopak výborně pitelné a přístupné, s typickou rudohnědou barvou, příjemnou višňovo-švestkovou vůní s lehounkým závanem jehličnatého lesa a pryskyřice. V chuti višně, pěkná kyselina, bylinky a koření, taniny ze slupek a stopek přidávají lehký zemitý tón. Výborně pitelné už teď a myslím, že se může ještě rok nebo dva zlepšovat.

Připomínám novou Komunitní bedýnku: příští týden přivezu vína od Panizzi. Třikrát Vernaccia di San Gimignano (něco jako splněný sen, Panizzi patří k nejužší sangimignanské špičce), jednou Pinot Nero a dvakrát výše popisované Chianti Colli Senesi. Podrobně je to tady, přihlásit se můžete tady.