Jen stručný úvod: Carmignano je jedna z pěti prvních vinařských denominací (=apelací) zřízených v roce 1716 dekretem Cosmy Medicejského. Ten poprvé zavedl, že jako Carmignano (nebo třeba Chianti) se smí označovat pouze víno z hroznů vypěstovaných v katastru obce Carmignano (nebo podobně ve vyjmenovaných obcích Chianti). Carmignano zůstalo malou denominací (asi 110 hektarů) s typickou zvláštností: víno se dělá z místní odrůdy Sangiovese s povinným přídavkem deseti až dvaceti procent Cabernetu Sauvignon. Ten sem přinesla Kateřina Medicejská, ale to je všechno historie a už jsem o tom mnohokrát psal. Fattoria Ambra je s dvaceti hektary vinic jedno z největších místních vinařství. Bio certifikace a tak, ale tomu bych nepřikládal velkou důležitost. Když mi v říjnu majitel a enolog Giuseppe Rigoli vypravoval, že ročník 2023 byl „obtížný“ a tak, že je špatné počasí v červnu připravilo o dvacet procent úrody, musel jsem se usmát. Vinaři v Toskánsku i na Moravě o tom mluví ve stejných obratech, ale „špatné počasí“ může v Toskánsku znamenat déšť dva dny po sobě a na Moravě tři týdny v kuse. Organické nebo biodynamické hospodaření v Toskánsku a v Čechách jsou dva různé sporty. Můžete mi to věřit, letošní zimu jsem byl v Toskánsku sedm měsíců a tamní počasí je něco jiného, než na co jsme zvyklí v ČR.

Půl roku jsem degustaci vzorně odkládal: v listopadu jsem si ve vinařství řekl o vzorky právě nalahvovaných Riserv. Odvezl jsem si balík vín předchozího ročníku a tohle byly dárky s tím, že půjdou do prodeje až někdy letos. Obvykle se nedokážu tak dlouho ovládat, ale Riservy 2019 byly skvělé, takkže jsem v zimě upíjel je. Teď je dopito, zbývá mi jen několik Magnumek, a je čas prověřit nový ročník.

Carmignano Riserva Elzana 2020, Fattoria Ambra
Ambaláž přeskočím, už jsem ji tady popisoval mnohokrát a je to typické Toskánsko. Ve skleničce mě překvapila poměrně světlá, zdravá barva, tmavá granátově rudá, ale slušně průhledná. Asi jsem si z loňska pamatoval temnější odstín (nebo se mi zlepšil zrak?). Na nose je svěží červené ovoce a lehce kmín, v chuti poměrně lehký ovocný projev se středomořským kořením a pěkným dotykem sudu. Na etiketě se píše 14,5% alkoholu, ale působí to lehce, s teplým projevem koření a pro Rigoliho typickým komplexním projevem sudu – je tam barik, ale není to čistý barik, spíš směs sudů různých velikostí. Velmi kultivované, spíš lehké (na Carmignano se 14,5% alkoholu), mladé. S ohřátím se rozšiřuje ovocný projev do zralých třešní a švestek, zesiluje projev alkoholu a roste koncentrovaný dojem, ale stále je to velmi harmonické, uměřené, příjemné. 94 bodů / 100.

Carmignano Riserva Montalbiolo 2020, Fattoria Ambra
Ve skleničce je o půl bodu temnější rudá barva, na nose třešně a hodně lehký aromatický projev. V chuti o kousek tradičnější než Elzana, s výraznějším sudem i šťavnatějším ovocným projevem, pevnější strukrurou a obecně asi i větší archivační perspektivou. Paradoxně je k pití teď hned vhodnější Elzana, Montalbiolo má ještě hodně důrazná aromata piniového lesa a kávy, a když si otevřu obě vína mírně podchlazená, je Elzana už teď krásně pitelná. Bohatší Montalbiolo bych doporučil otvírat v listopadu nebo rovnou za rok, ale taky nepůsobí jako příliš robustní. S ohřátím se prosadí i kabernetový pepřový závěr. Dám 93 bodů / 100, protože hodnocení je tady a teď. Přisoudil jsem Montalbiolu větší potenciál, ale právě teď je Elzana ještě příjemnější, líp sladěná, elegantnější.