Pondělní nabídka sladkých ryzlinků s hodnocením Roberta Parkera zafungovala, některá vína jsem vyprodal. Ve středu přišlo od Erbesů dodnocení dvou německých ročenek, což je příležitost otevřít znova mnohokrát provařené téma bodového hodnocení :-) Je jasné, že hodnocení vína ve stobodovce není tak exaktní jako měření ledničky svinovacím metrem, ale přesto bych v hodnocení vín našel nějaký systém a jistotu, kterou bych mohl sdílet s ostatními konzumenty. 

Realita bodového hodnocení způsobuje střídavě úsměvy a zoufalství. To když (pro mě neznámá) ročenka Vinum hodnotí nejmenovaný ryzlink 93 body, Eichelmann 92 body a Robert Parker 98 bodů. Poslal jsem tohle víno soutěžit na Prague Wine Trophy, takže možná budu mít příležitost zanadávat si ještě jednou. České poroty obvykle hodnotí 5-6 bodů níž než RP. Naštěstí dobré víno poslouží na oslavu i jako lék na zklamání…

V prosinci a v lednu obvykle stoupá spotřeba (a prodej) ryzlinků. Otevřel jsem dvouletý kabinet, abych zjistil, jestli na Vánoce objednat ročník 2019 nebo 2017. Devatenáctka je výrazně aromatická a plnější v těle, ovocná a na kabinet až nabušená, u Parkera právě dostala pěkných 91 bodů. Soukromě jsem zatím dával přednost lehčí sedmnáctce s výraznější kyselinou, ale asi objednám obě :-)

2017 Ürziger Würzgarten Riesling kabinett feinherb „Vom Roten Schiefer,“ Karl Erbes
Bleďoučká citronová barva, čistá a jiskrná. Na nose spíš málo výrazné s citrusy a lipovinou, svěží a lehké, V chuti lehké s pěknou kyselinou a střídmým ovocným projevem, ve kterém vynikne typický minerální tón. Pocitově polosuché (podle analytik polosladké), s citrusy, žlutým ovocem až do kořenitého projevu jadýrek čerstvých jablek. Jednoduché, středně dlouhé, příjemné pití. Na spodní fotce Franka Rohleffa je pohled na Ürzig z vinice Würzgarten.

2017 Ürziger In der Kranklei Spätlese, Karl Erbes
V létě jsem si přivezl tři krabice pro sebe. Je to slaďák, a narozdíl od zavedené hlášky domácích vínoznalců „je to pěkný, ale celou lahev bych za večer nevypil“ pro mě není žádný problém lahev vypít. Pomáhá vyšší kyselina (u vín z Kranklei typická) a nižší alkohol (7,5%). Vinice Kranklei sousedí s Erdenským Prelátem a Erbesové ji považují za klenot, který je s Prelátem srovnatelný. V srpnu jsem si v Ürzigu při degustaci vybíral z ročníků 2017 až 2019 (podle Roberta Parkera 94, 94+, 94 bodů) a vybral si 2017. Kranklei 2017 měl (alespoň) pro mě) nejlepší kyselinu, a když má víno vysoký zbytkový cukr, vyplatí se nešetřit na kyselině.

Ve skleničce je zlatožlutá barva, na nose intenzivní aromata zralého ovoce a botrytis. Od zralých citronů přes meruňky až po tropické plody jako mango. V chuti komplexně ovocné a zralé, s vyšším zbytkovým cukrem, podpořené dobrou kyselinou. Krásně hladké a krémové s botrytickými tóny a širokým spektrem ovocných chutí od citrusů přes meruňky, bílé broskve až po kandovaný ananas a med. Bohaté víno s dlouhým závěrem, má před sebou ještě nejmíň dvacet let.