Asi deset roků to bylo moje bílé hauswein, víno pro všechny příležitosti, ale po červencové degustaci v Ürzigu jsem Erbesovy Alte Reben neobjednal. Tehdejší degustační poznámky nebudu zveřejňovat, protože byste si zapamatovali jen je. Kyselina a cukr byly odtržené a praly se mezi sebou, následek nedávného lahvování, a nebavilo mě to. Až v říjnu jsem si s sebou do Toskánska přibalil degustační bedýnku Erbesových ryzlinků a bylo to jako přes kopírák. Vína se až zázračně zharmonizovala, chutě se spojily a většinou naznačovaly, že ryzlinky mají před sebou ještě delší cestu a budou se dál zlepšovat. Bylo to tak nápadné, že až návodné: jestli se o tolik sladily a scelily kabinety, co potom Spätlese? Neměl jsem ani lahev Alte Reben, ale vsadil jsem na to, že z vyšších kyselin a cukrů se bude zlepšovat ještě líp a koupil několik krabic.
2022 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese Alte Reben feinherb, Karl Erbes
Ve skleničce je středně plná, zářivá citronově žlutá barva, dost výrazná na mladý ryzlink, ale už jsem psal, že až do července ležel na kvasničních kalech. Na nose středně až hodně intenzivní vůně zralých citrusů, broskví a meruněk, v chuti od počátku strohá kamenitá mineralita a citrusová kyselina a ovocné tělo. Narozdíl od července je zbytkový cukr nevýrazný a válcuje ho kamení a ovoce. Výrazná stuktura s průběhem opačným, než bývá zvykem, začíná kamenitou mineralitou. Soukromě mě to trochu ruší, obvykle se slané a minerální chutě prosazují až v závěru, ale jestli se za dalšího půl roku nástup chuti vyčistí a mineralita se spořádaně přesune na konec, tak to bude super. I přes tradičně vyšší zbytkový cukr to působí jako suchý ryzlink se zbytkovým cukrem na desetigramové hranici pro trocken :-) 10% alkoholu a aktuálně trochu přísný, tvrdší projev, ale s červencovou zkušeností si myslím, že to v únoru bude zase jinak.
2022 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese, Karl Erbes
Posté napíšu, že absence určení obsahu cukru (trocken, halbtrocken, feinherb atd.) na etiketě moselského ryzlinku značí, že jde o normální ryzlink, tedy sladký. Podobný úvod jako k předchozímu vzorku nemusím psát, protože se už v červenci jevil jako skvělý, a nic se na tom nezměnilo. Tehdy mezi mladými víny vyčníval, byl nabušený ovocem, ale dnes je víc sladěný a jemnější.
Ve skleničce je bledší citronově žlutá barva, na nose je hodně vzdušná, eterická vůně zralého ovoce, až do přezrálosti: citrusy, broskve, trochu tropické ovoce. V chuti je pěkný nástup kyseliny a zralého ovoce, výrazný zbytkový cukr. Citrusy, ananas a physalis, čistota a slušná délka. Po okysličení se zvýrazní trochu drsný kamenitý závěr. Je to efektní až líbivé, středně plné, ale taky čisté a celé ovocně laděné. 7,5% alkoholu naznačuje víc zbytkového cukru, než bych hádal při degustaci. Dá se pít už teď, ale bude lepší za 6-12 měsíců.