2015er Kestener Herrenberg Pinot Noir unfieltriert, Günther Steinmetz
Pokračuju ve zkoumání raritních červených vín z Mosely, tentokrát Pinot Noir pěstovaný na břidlicovém podloží. Zatříděno jako jakostka (Deutscher Qualitatswein), 12% alkoholu. Burgundská lahev a střídmá modro-zlatá etiketa. Ve skleničce je nápadně kalná oranžově cihlová barva, varování na etiketě (nefiltrované) je zcela na místě. Velká viskozita. V harmonické (a nepříliš intenzivní) vůni je jen málo ovoce (švestkový kompot), spíš jemné koření. Ve vinařství jsem si poznamenal i dřevo, skořici a hřebíček, doma je vůně víc spojená a komplexní. V chuti suché a koncentrované, na Pinot hodně plné v těle. Kyselina nevyčnívá a je dobře spojená se zrale ovocným a zemitým tělem. Pěkná mineralita a štiplavě kořenitý závěr (sud). Projevem napůl cesty mezi severským projevem a ovocností, kterou břidlice propůjčuje ryzlinkům. Kromě odrůdy a použití barikového sudu nemá moc společného s typickým německým Pinotem ani s Burgundskem.
(Na horní fotce z degustace ve vinařství Sammie Watson, vinařova žena.) Zmínku si zaslouží vinařova neortodoxnost a odhodlání dělat věci po svém. Je to viditelné od kalného růžového vzhledu až po netradiční složení chuti, které se zdá odpovídat břidlicovému podloží i minimálním zásahům ve sklepě (spontánní kvašení, dlouhé ležení v sudu před lahvováním). Mimochodem patnáctka je zatím poslední ročník na ceníku, šestnáctka by už měla být nalahvovaná, ale zatím není v prodeji. Díky dvanácti procentům alkoholu působí lehce a dobře se pije, nejspíš i díky perfektní vyváženosti chuti. Cena ve vinařství 26,50 EUR, v Čechách odhadem 750 až 800 Kč. To už je bohužel cena pro zapálené fanoušky, a i ti by už měli problém, jestli za takové peníze nekoupit něco z Burgundska. Jako účetní bych moselský Pinot vetoval, jako milovníka Pinotů mě to baví, postupem času stále víc. Žádné ocásky a nečisté závěry chuti, drží pevně už třetí den v otevřené lahvi.
2016er Brauneberger Riesling, Günther Steinmetz
Základní jakostka aneb ryzlink z tříhvězdičkového vinařství (podle ročenky Gault Millau) z Braunebergu. Typicky na Mosele v těchto vínech (Gutswein) končí hrozny z rovinatých poloh, slavné vinice jsou (někdy extrémně) svažité. Klasická ambaláž s brčálově zelenou štíhlou flétnou a korkovým uzávěrem.
Ve skleničce je světloučká barva, napsat citronově žlutá by bylo přehánění. Na nose jsou kromě typických minerálních tónů a lehké citrusové vůně hlavně kvasniční aromata. V chuti výrazná kyselina, lehký citrusový projev laděný skoro dosucha. Analytická data nemám, tak můžu jen tipovat 15 gramů zbytkového cukru. 10,5 % alkoholu a v ovoci malá zralost až nezralost, Minerální linka a v závěru se prosazují kvasniční tóny. I po roce od lahvování je to celkem hrubé a nesrovnané, díky lehkosti a nižšímu alkoholu slušně pitelné. Díky hodně až jednostranně suchému projevu by se víno mohlo v Čechách dobře prodávat, mně do harmonie trochu cukru nebo plnosti chybí. Cena ve vinařství 8,50 EUR, v Čechách by to bylo odhadem 250-260 kaček.
V poslední době jsem zaregistroval, že v Čechách frčí jakostní ryzlinky, dokonce i na soutěžích se prosazují harmonické jakostky, přestože jim chybí plnost či koncentrace. Mám s tím problém, který by se dal ilustrovat na výroku jednoho kamaráda o tom, že chudák si užije snoubení párek + pivo stejně jako boháč Foie gras + Sauternes. To je sice v zásadě pravda, pokud jde o žaludek a soukromý zážitek jedlíka. Přesto ušlechtilost vstupních chutí, se kterými hrajete, je jasně na straně Sauternského.
2016er Wintricher Gierslay Sur Lie, Günther Steinmetz
Nerozumím zatřídění (jakostka), když úplně laicky Wintricher Gierslay vypadá jako název vinice (ledaže by si vinař název vymyslel, ale kdepak, našel jsem vinici na mapě). Ambaláž stejná jako u předchzího BR. Ve skleničce poctivá čirá citronově žlutá barva, na nose střelný prach, křemen a… samozřejmě je to břidlice, přesněji typické projevy ryzlinků pěstovaných na břidlici. V závěru nastupují i kvasniční tóny. V chuti skoro suché, málo tělnaté, citrusové a minerální včetně kvasničních tónů v závěru. Je to o třídu jemnější, harmoničtější a ušlechtilejší než předchozí BR, ale stále to ještě není (plností a kvalitou) ani klasický kabinet. Domácí ryzlinkofily by mohl nadchnout výrazně minerální a suchý projev, mně tam chybí větší koncentrace a jemnost. Podle ceníku ve vinařství 12,50 EUR, při dovozu v Čechách odhadem za 390 Kč.