Bývaly časy, že se na vánoce krájela jablka napříč jádřincem, lilo olovo a neprovdané slečny za sebe házely krpce. Pan Sklenička si, letos jako předloni, otevřel lahev vína. Může mít zkoumání vína podobné magické souvislosti a vyjevit nám budoucnost?

Kněží ve starém Římě věštili z vnitřností zvířat úspěch nebo nezdar vojenského tažení, z přeletu ptáků pak hojnou sklizeň či neúrodu. V minulých stoletích se civilizace odvrátila od náboženství a funkci někdejších kněží při interpretaci znepokojivých znamení převzali vědci, ale poptávka neklesala. Jako kněží a věštci moderní doby vysvětlují vědci různých oborů magické jevy typu tání arktických ledovců a slunečních erupcí a navrhují opatření, která mají usmířit božstva a uklidnit obyvatelstvo. Namísto nezpochybnitelně magických jevů odvozují svoje úvahy od číselných údajů seismografu či družicových snímků, takže máme snahu považovat je za kněze jiné kategorie. Ale půvab pravé magie je v tom, že spojuje jevy s jevy jiného druhu, ne jen pouhá měření a číselné veličiny s jinými veličinami.

Má to něco společného s vínem?

Jistěže ano, podobně jako dávní kněží z cyst na vnitřnostech obětních zvířat můžeme i my pozorovat nepravidelnosti ve vůni a chuti vín – ostatně věřím, že konzumace obětních zvířat byla už ve starém Římě hojně zapíjena dobrým vínem. Z analytických hodnot vína můžeme většinou poznat jen málo. Obsah kyselin, zbytkového cukru, bezcukerného extraktu a síry nám neprozradí, jak bude víno chutnat (nanejvýš nám poslouží jako argument k „vysvětlení,“ proč nám chutnalo nebo nechutnalo). Právě tak bodové skóre ve stobodovce, ať už získané na soutěži nebo od jednoho recenzenta, nám bez příběhu a vysvětlení souvislostí řekne pramálo. Harmonie chuti a vůně, soulad očekávání a naplnění nám může říct mnohem víc, o nás i o světě kolem nás. S ohledem na předchozí odstavec a popisovanou tendenci lidí vidět souvislosti v jevech nápadně nesouvisejících bych pro Skleničkův blog udělal nejlíp, kdybych články o jednotlivých vínech rozšířil o zasvěcené věštby. Z novoroční recenze Sassicaie 2002 nebo Opus One by se dalo usuzovat na hospodářsky úspěšný leden (harmonie kyselin a ovocného extraktu překonává úmorný ročník a letní sucho…), z jiné recenze na Modrý Portugal 2010 z Templářských sklepů (nejlépe s proteklým korkem!) by se dala věštit tuhá zima nebo rovnou červencové záplavy. Až se tahle metoda predikce budoucnosti ujme, nejspíš se jí chytnou bulvární média. Časopisy pro ženy budou místo horoskopů tisknout návody typu „chilské Chardonnay k večeři – štěstí v lásce, podniknete dalekou cestu“ nebo „znojemský Sauvignon – šlapete si po něčem, o čem nevíte.“ Univerzální zůstane „Chateau Latour 1964 – pozor na závistivou kamarádku.“

Duchovně založení čtenáři už vědí, že tajemné souvislosti mezi současností a budoucností existují. Že jsme dosud neobjevili zásadní vztahy mezi konzumovanými víny a budoucností (individuální či společenskou) se dá vysvětlit jen tím, že se dosud nenašel dobrý someliér-augur, který by je osvětlil a šířil.  Ve víně je pravda!

Vzdělaným čtenářům nemusím polopaticky napovídat, že starý Řím prosperoval a rozšiřoval hranice říše, dokud se řídil věštbami augurů, ale s rozvojem demokracie a následným zavedením moderních metod řízení přišel nevyhnutelný úpadek.

Přeju vám veselý konec roku a úspěšný rok 2014. I v novém roce čtěte Skleničkův blog, spolehlivého průvodce bouřlivou a proměnlivou současností!