Saint-Véran La Grande Vigne 2015 AOC, Domaine Chêne
Pěkná komerce, i když výrobce patří do spolku Vignerons Independant, francouzského sdružení nezávislých vinařů. Poprvé jsem je potkal v dubnu 2015 na známém mâconském salonu, podruhé na červencové dovolené 2015. V Mâconu mě nezaujali, celý ročník 2014 mi přišel jako obyčejné a málo zajímavé šardonky. Potom v červenci jsem zjistil, že mají sídlo pár stovek metrů od stodoly, kterou jsem si pronajal na pracovní dovolenou. Takže jsem si zopakoval degustaci na stojáka ve vinařství a koupil pár lahví. V klidu u večeře se mi některé líbily a vína z maličké apelace Milly Lamartine se mi líbila hodně. Vyrazil jsem k nim na námluvy, ale nic z toho nebylo – Milly Lamartine neexportují, mají jich málo a všechno se prodá ve vinařství.
Tak aspoň tentokrát cestou do Morgonu jsem si udělal zajížďku pro pár lahví. Milly Lamartine úplně vyprodáno, ale vína ročníku 2015 se mi líbila a rád jsem koupil krabici na domácí přezkoumání. Jako první šel nerezový Saint-Véran, hned první napití mi přineslo úvodní charakteristiku, pěkná komerce. Ale popořádku…
Naivistické etikety, směs přibarvených tradic a naivní grafické komerce. Ve skleničce pěkná plná zlatožlutá barva. Ve vůni zralé ovoce: citrusy, meloun, tropické ovoce. V chuti živé a svěží, slušná kyselina, hodně zralý ovocný projev (skoro až do přezrálých tónů) s pěkným kořenitým závěrem. Není to vůbec moje představa o typickém Mâconu, přezrálost ročníku 2015 z toho ční, chuť je na Mâcon hodně plná, ale celkový projev je příjemný. Kdo netrvá na lehkém Saint-Véranu se silnou kyselinou a minerálním závěrem, tak by mohl být spokojen. Cena jako bonus, Domaine Chêne patří k levnějším výrobcům.
Mâcon La Roche Vineuse 2015 AOC, Domaine Chêne
Ambaláž stejná jako v předchozím případě, jen malé plus za poctivý celokorek. S rýmou chválím i nálepku „školeno v barikovém sudě,“ před deseti lety jsem tyhle věci identifikoval s napětím. Hrozny pochází z vinice u Chateau Chardon, kde jsme (myslím) v červenci 2015 byli s dětmi na degustaci: děti ochutnávaly broskvový a meruňkový džus. Když jsem jim koupil karton litrových lahví s džusem, spokojeně mě nechaly degustovat vína. Něco za něco aneb korupční výchova už od útlého věku. Byla to asi poslední společná dovolená s oběma dospívajícími dětmi. Na snídaně ve francouzských pekárnách (fotka) a večeře pod třešní před naší stodolou rád vzpomínám. A taky na našeho stařičkého pana domácího, jednu vzpomínku jsem už napsal tady.
Vliv barikového sudu je uměřený a nepřehnaný, ale pozná se už na vzhledu vína ve skleničce. Plná zlatožlutá barva naznačuje lehkou oxidaci. Ve vůni zralé citrony a limetky, ananas, trochu jablíčka, dřevo a lehká oxidace. Je to typické složení, ale postrádá jemnost vynikajících maconských bílých. V chuti pěkná kyselina, hodně zralé až přezrálé ovoce (jablka, citrusy, tropické ovoce). Díky přezrálým tónům působí utahaně, chybí jiskra mladých maconských šardonek. Na druhé straně je projev čistý a plný, cena spíš nízká, takže v zásadě spokojenost.
Nestrádám a nezoufám, jen z původních úvah o vínech Domaine Chêne do Komunitních bedýnek nezbylo nic. Patnáctky z Domaine Chêne jsou OK, ale není to typický Mâcon. Šardonky z Milly Lamartine byly něco jiného, srdeční záležitost… kdybyste někdo jel později na jaře kolem a přivezl mi pár lahví, rád je vyměním za něco jiného :-) Do příštích bedýnek budu muset vymyslet něco nového, teď v únoru mám na programu burgundské Pinoty z Maranges. Podrobnosti jsou tady, přihláška tady.