Úvodem pár fotek z víkendového Festa del Vino Montescudaio. Je to taková lidová pouť, tradičně se koná na přelomu září a října. Odhaduju to na vinobraní, oslavu konce sklizně, ale letos tomu předcházel deštivý týden, takže možná ještě něco zůstalo na vinicích.
Neznámé Montescudaio má jednu zajímavost. Ve starém centru skoro všechny HUPy (= plechová dvířka uzávěru plynu) pomaloval neznámý umělec černobílými portréty jedné dívky. Je to jen náčrtek, kresba štětcem, liší se jen malými variacemi. Svádí to k romantickým představám, jestli to je na oslavu nějaké konkrétní dívky, a je to velmi příjemné.
Ciao, Lorenzo! U stánku Sorbaiana jsme se potkali s Lorenzem Tardivo, enologem vinařství Marchesi Ginori Lisci. Od těch jsem dovezl víno asi čtyřikrát (nemluvě o tom, že jsme s dětmi za letního večera na nádvoří vinařství vyslechli árie z Traviaty. Úvodní Brindisi při západu slunce ve vinařství je zážitek!).
A do třetice Fontemorsí, které jsem chtěl přivézt v roce 2011 a nějak se to nepovedlo. Na montescudájské degustacii měli Volterrano 2013, čisté Sangiovese, stále výborné. A teď zpátky k jednomu Chianti vypitému před týdnem.
Chianti Castellare di Castellina vídám v Toskánsku už dlouho. Mají výrazné a přitažlivé etikety, ale ještě nikdy jsem je neochutnal. Asi za to mohly vyšší ceny. Až ve čtvrtek v SanGi se to sešlo. Nízká cena plus nákup několika dalších Toskánců výrazně pod obvyklými cenami. Chianti Classico s typickým ptáčkem poprvé…
Takže jsem musel začít googlovat a vygoogloval, že Castellare patří do slušně velké firmy několika vinařství (další jsou v Maremmě a na Sicílii). Prvním ročníkem Castellare byl 1977 a už tehdy se na etiketě objevil ptáček (Stehlík obecný, Carduelis carduelis). Jak už říká název vinařství, sídlí v Castellině v Chianti a mají 33 hektarů vinic plus dvacet hektarů olivovníků. Ročně vyrobí asi 400 tisíc lahví. Pro Chianti Classico používají pouze toskánské odrůdy (Sangiovese a Canaiolo), tedy žádný Merlot ani kabernet, snaží se zachovat tradiční vlastnosti Chianti. Kvasí v nerezových tancích a vyzrává v použitých barikových sudech a pětistovkách, poté ještě sedm měsíců v lahvi.
Chianti Classico DOCG 2020, Castellare di Castellina
Ve skleničce je středně temná rubínově rudá barva, na nose jemná vůně lesa, lesních plodů a květin, lehce sud. V chuti je pěkná kyselina, lesní plody, velmi uměřený, ohlazený a harmonický projev. Středně plné a lehké (13,5% alkoholu), dobře pitelné. Dlouhé s dlouhou dochutí. Decentně použitý sud. Nenápadná nasládlost nesená kořením, hřebíčkem a skořicí. Víno je ještě mladé, ale má pěknou lehkost a uměřenost, počáteční eleganci a přitažlivost. Zajímalo by mě za dva roky. Za mě je to postavené přesně na hranici mezi hodně dobrým vínem na každodenní pití a „meditačním“ vínem na soustředěnější degustaci, což je poloha, která mě baví. Chtěli byste to pít každý druhý večer a přitom máte dojem, že to bude ještě zajímavější za dva, za tři roky. Cena na webu vinařství 16 EUR, asi 400 Kč.