Vyloudil jsem karton od sekretářky pana Baudryho trochu nefér, s tím, že to je můj první nákup a potřebuju ho, abych ho mohl předvádět na degustacích. Napřed nechtěla prodat, prý byla úroda mizerná a jediný bílý Chinon už neprodávají, ale francouzská zdvořilost nakonec zvítězila.

La Croix Boissée 2012, Chinon Blanc AOC, Bernard Baudry

Už jsem popisoval předchozí ročník tady, poznámky o ambaláži platí a můžu je přeskočit. Tedy kromě těžké tlustostěnné lahve, ta stojí za ošahání, jako dobrá socha! Dál už jde nový ročník vlastní cestou. Barva sice má zlatavý odstín, ale je hodně světlá. Ve vůni nápadný barikový sud, žádná triviální aromata kokosu a tropického ovoce, jen oxidativní tóny a vůně spíš evokuje kyselinu, kterou bych si s Chinonem tak docela nespojoval :o)

Starý pan Baudry komentoval, že před kyselinami dává přednost mineralitě, ale taky dodal, že vínu nechává volný průběh a jablečnomléčné kvašení proběhne jen ve třetině sudů. V chuti víno začíná výraznou kyselinou, zatím docela tvrdou, je úplně suché, středně plné, ukrutně dlouhé a výrazně minerální. Ještě je drsné a mladé, neohlazené a ještě ne úplně harmonické. Na první napití velké víno s dlouhou budoucností, osobité a charakterní (a koncentrovaným projevem s výraznou kyselinou jdoucí trochu proti zafixovaným očekáváním od Cheninu). Koncentraci asi trochu pomohl mizerný ročník, který dramaticky zredukoval sklizeň a koncentroval hrozny, ale podobně asi vznikají velká vína.

Veřejné degustace, zmiňované v úvodu, se zatím neuskutečnily. Zbylé Baudryho Cabernety i Cheniny jsem si schovával na příští ročník Prague Wine Trophy, ale na Galapřehlídce mi Šárka Dušková vyjevila, že Cabernet Franc jako zvláštní kategorii vypisovat nebudou. Tak jsem zbylé zásoby Baudryho Chinonů vystavil na Skleničkově Sklepě, kde nabízím to, co zbylo neprodané z Komunitních Bedýnek.