Původní úvod o křesťanství a víně jsem smazal, byla to jen nekontrolovaná reakce na facebookové bláboly o EET a o průběžné elektronické evidenci rychlosti silničního provozu. O představě svobodné vůle jednotlivce jako Božího daru a tak. Měl bych si přečíst Genesis, abych se ujistil, jak je to se svobodnou vůlí jednotlivce: byla Sodoma a Gomorra zničena kvůli smilstvu (jak se obecně věří) nebo kvůli tomu, že obyvatelé odmítli svobodnou vůli a opustili Boha? (Mimochodem jedním z důvodů bylo odpírání pohostinství návštěvníkům Sodomy :-) Z pohledu wine-blogu se nakonec všechny běžné radosti i starosti protnou ve víně: radost i zklamání, úspěch i selhání. Zkáza i zrození.
V pondělí nedošlo na zkázu, ani se nezrodilo nic nového. Jen jsme s dcerou oslavovali Mikuláše squashem. Zatím ještě vyhrávám, ale vzhledem k věkovému rozdílu je to jen dočasné. Večer jsme si upekli pizzu, dcera osedlala Playstation a já otevřel bílou Caiarossu 2010. Mikulášové, andělé i čerti létali kolem a byli s námi.
2010 byl v celé Evropě těžko uchopitelný ročník. Pamatuju si ho hlavně díky moselským ryzlinkům, ale i burgundské Pinoty nebo Beaujolais bylo hodně výrazné. Z toskánské Caiarossy vzpomínám spíš na liché ročníky, ale mladé vinice Caiarossy se můžou vymykat společným charakteristikám ročníku. Od začátku založili vinice tak, aby brzy dávaly koncetrovaná, stará vína. Všechno na poměrně příkrých svazích a s vysokou hustotou. Suché počasí, blízkost moře a silné větry umožňují biodynamické hospodaření bez velkých nákladů na práci. Byl jsem ve vinařství víc než pětkrát a nikdy jsem nezaznamenal žádné rojení dělníků na vinici, příznivé počasí to většinou zařídí samo. Dnes jen o bílých vínech, Caiarossa Bianco je směs Chardonnay a Viognieru přibližně 50/50, která podle ročníků drobně kolísá od 60/40 do 40/60. Obě odrůdy dozrávají v jiném čase a obecně si myslím, že sklepmistr a šéf vinařství Dominique Génot volil poměr podle vyzrálosti hroznů. Technické poznámky: biodynamika, Toskánsko, holandský majitel a společný podnik se dvěma klasifikovanými chateaux v Bordeaux. Montescudaio DOC nepřiznané a obávám se, že z komerčních důvodů. Toscana IGT prodává líp, než Montescudaio DOC. Přesto mě ten maličký region u moře baví a rád bych se tam brzy vrátil, letos jsem ho zanedbával.
Caiarossa Bianco 2010, Caiarossa, IGT Toscana
Směs Chardonnay a Viognieru, jediné bílé víno vinařství. Celkový objem kolísá mezi jedním a dvěma tisíci lahví ročně, Caiarossa se soustřeďuje na červená vína, ale to jen dodává na významu tisícovce lahví bílé Caiarossy. Senzoricky je to netypická štíhlá lahev s čirým sklem a typickou etiketou. Hodně plná zlatá barva, intenzivní vůně s plností Viognieru a svěžestí Chardonnay. Zralé citrusy, vanilka, žluté ovoce, svěžest, v závěru přetrvává mineralita. V chuti dobře zakomponovaná kyselina, středně plné až plné se svěžím žlutým ovocem, lehce kořenité a s okysličením stále důrazněji dřevité (na začátku byl vliv sudu malý). Plnost, tělnatost odlišuje bílou Caiarossu od klasických Chardonnay, a stejně jako toskánská červená vína je i bílé hodně tělnaté. 14% alkoholu je dobře zakomponovaných a neruší. Počínající elegance a 91 bodů/100. Jak říkal jeden známý degustátor: když dáš ve stobodovce plnej počet bodů za vzhled a za vůni, tak už se devadesátce těžko vyhneš. Vysoká cena odpovídá nízkému počtu lahví i kvalitě, ale kultivovaností se vyrovná stejně drahým Burgundám.