Tradiční rozjásanou totku šesti lahví nechám na zítra, protože Beaujolais přijelo pozdě večer. Odložil jsem dopravu o týden, aby víno nejelo v mrazu. Za týden se předpověď maličko změnila a dopravu jsem už změnit nedokázal, ale po první zkoušce se díky výrazné kyselině zdá, že víno nezmrzlo. Nakouknul jsem do seznamu, čeho mám nejvíc a z rozebrané palety vybral jedno víno. V minulých letech mě dost bavilly Morgon Charmes, tak to.  

Morgon Les Charmes 2021 AOC, Château de Durette
Víno pochází z dvouhektarové parcely s výsadbami starými 40 až 60 roků a hustotou 8000 keřů na hektar. Čisté Gamay školené v betonových tancích, celková výroba asi 10 tisíc lahví. Už nalévat víno do skleničky je radost, protože to je vzhledem typické Beaujolais: poměrně tmavá rudá, trochu do rubínu, ale hlavně s výrazným fialovým odstínem. Na nose fialky a zralé ovoce, trochu zelených tónů a lehká zemitost, mně to úplně evokuje celé hrozny se zelenými stonky. Zpočátku byla chuť hodně sevřená, protože jsem otvíral hodinu po vyložení z náklaďáku, ale typičnost tam je: dominuje kyselina a víno je pevné až sošné, přesto s lehkým projevem, daným výraznou kyselinou, pocitově s nižším alkoholem (na etiketě se píše 13%), jednoduché a „veselé,“ tedy krásně pitelné. Třešňové chutěs hřátím jdou až do malin) a jemně zemitý závěr (vinař říká, že je to lékořice!), lehoučká pepřová tečka na závěr jako razítko beaujolaiského původu. Nic meditativního, ale přesto velká radost.

Připomínám blížící se termín degustace moselských ryzlinků s vinařem Stefanem Erbesem. Podrobnosti jsou tady, přihláška je tady.