O novém zaujetí alsaskými Pinoty jsem psal v letech 2014 a 2015, hlavně tady. Do alsaské bedýnky v srpnu 2014 jsem Scheideckerův barikovaný Pinot ještě nedal. Soukromě se mi moc líbil, ale asi jsem nechtěl mít bedýnku moc drahou – Laurent Scheidecker si je dobře vědomý, jaký poklad v Pinotu má, a nastavil cenu výš než u Muscatu z Grand Cru Froehn. Dnes už bych do bedýnky bezohledně zařadil oba Pinoty – ten základní chlastací i ušlechtilý barikovaný Rouge d’Alsace.
Pinot Noir 2016 Rouge d’Alsace, Domaine Scheidecker et Fils
Těžká a prodloužená štíhlá alsaská flétna s novou etiketou, umělohmotový uzávěr. Efektní světlá rubínově červená barva, na nose ztělesněná elegance: lesní plody, zemitost a jehličí, vzdáleně i krém na boty. V chuti komplexní ovocný dojem (švestky a lesní plody), odbouraná jablečná kyselina, suché, nápadný alkohol (13,5%) a parfémové chutě. Na jazyku hladké, jen v závěru trochu vystupují mladé taniny. Jasně z barikového sudu, ale nepřehnané, sud byl použitý uměřeně a nejspíš šlo o mix sudů různého stáří (dodatečně doplňuju, byly to dvě pětistovky a asi čtyři bariky). Lahvováno v dubnu, takže asi 18 měsíců v sudu. Podle toho jsou závěrečné lehounce štiplavé taniny jen přechodný jev a přitažlivý ovocný projev by mohl ještě časem zesílit. Už teď se pije výborně, ale bude se ještě dva roky zlepšovat. Ve vinařství jsem byl nadšený a hodnotil bych 90 body / 100. Doma jsem opatrnější, tady a teď mi do devadesáti překáží taninový závěr, ale potenciál na 90 bodů víno má. Vsadím se, že za rok tam 90 bude :-) Jinak vynikající Pinot Noir za přijatelnou cenu.
Připomínám nabídku moselských ryzlinků z let 1990 až 93 – podrobnosti jsou tady a přihláška tady.
Plastový špunt? Tak to je od vinařství nekázeň… A já za to nadávám tuzemským vinařům, kteří si dovolí pod něj dát levné bílé víno.