Archiv autora: pan Sklenička

Alsaský Pinot Noir od Fallera

Le Loup Noir 2018 Alsace Pinot Noir, Domaine Léon Faller
Černý vlk býval můj oblíbený francouzský comics, součást časopisu Pif, ale víno odkazuje spíš na starý název vinařství Maison du Loup čili Wolfhaus. Barikovaný Pinot Noir s vysokým alkoholem (14%). Vinařství je v Itterswilleru, vesničce s 240 obyvateli na severu Alsaska. Je to taková klasika, ve vinicích bio-hospodaření a ve vinařství dva apartmány k pronajmutí turistům, vína nejsou úplně laciná (v provnání s některými jinými alsaskými výrobci), ale taky to není žádná pálka.

Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Alsaské Toffifee, Pinot Gris z Heiligensteinu

Alsasko je levné! Dnes o jednom Pinotu ze záhadného Heiligensteinu. To je na alsaském severu, mezi Obernai a Barrem, jenom co byste kamenem dohodili ze Štrasburku. Vinařství Dock je u nás málo známé, od roku 1980 ho vede Christian Dock – od té doby víno sami lahvují, ale víno dělal už jeho otec. Poznámka o záhadném Heiligensteinu patří odrůdě Klevener de Heilignestein, která nápadně porušuje poučku o pouhých sedmi alsaských odrůdách. Takže hajligenštajnský Dock samozřejmě pěstuje i Savagnin rosé alias Klevener de Heiligenstein. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že poučku porušuje mnohem víc odrůd (jednou jsem se o tom rozepsal tady), ale Klevener je asi nenápadnější: většinou se plete s Gewurtztraminerem, ale teď bych do toho už víc nezabrušoval.

Pinot Gris Fût de Chene 2021, Domaine Dock   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Základní Frankovka z rakouského Burgenlandu

Rád bych dnes uzavřel špatné období, ale jedna lahev rakouské Frankovky na to asi nebude stačit. Před týdnem mi odešel notebook i s degustačními poznámkami a nezálohovanou prací za dva měsíce. Měl jsem ho teprve tři měsíce a myslel jsem si, že obnova hesel, software atd bude hračka, protože jsem to všechno dělal nedávno, ale kombinace notebooku HP a Windows 11 se ukázala jako pekelný trest. Tiskárnu Xerox jsem nenainstaloval ani po třech hodinách a výsledkem celé operace jsou jen mé pochybnosti, zda jsem ještě dost flexibilní, abych obstál v rychle se měnícím světě. Některé věci se naštěstí nemění, například bílé víno, červené víno a nulová sazba spotřební daně na tichá vína.

Blaufrankisch 2020, Umathum   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Dva vlašáky od Peřiny


Včera jsem měl pocit, že by nebylo dobré míchat proklínání Celní správy s poznámkami o víně splňujícím (téměř) všechny předpoklady, abych o něm napsal, že je ikonické. Vlašák, Pálava, Peřina, jak se to rýmuje? Jen cena nesplňuje předpoklady, koupil jsem levně, cca 192 kaček. Předbíhám poznámky, ale kdyby tohle víno stálo tři stovky, neřekl bych ani ň. Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Tři Grácie, třikrát Vernaccia

Jestli nějaký vinařský region může být příkladem toho, jak za deset let udělat velký pokrok v kvalitě, tak je to San Gimignano. Vernaccia di San Gimignano byla odedávna vzorovým příkladem propojení marketingu s místem původu, tedy využití terroir(u) k propagaci a prodeji, ale v posledních letech se podobným příkladem úspěchu stalo zvyšování kvality Vernaccie. Samozřejmě je za tím snaha zvýšit ceny, Consorzio di Vernaccia k tomu využilo sedmisté výročí uvedení Danteho Komedie (1321), kde Dante opěvoval Vernaccii. Víno se tím vzdálilo běžnému českému zákazníkovi, který za málo známou toskánskou odrůdu nebude ochotný zaplatit 400 a víc kaček, ale podle mých degustačních zkušeností vína deseti nejlepších vinařství za ty peníze stojí.   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Poslední ryzlink z bedýnek a první Vernaccia

2023 Ürziger Würzgarten Spätlese, Karl Erbes
Je to přesně napůl cesty mezi dvěma včera popisovanými ryzlinky, kabinetem z Würzgarten a pozdním sběrem z Kranklei. Weingut Karl Erbes má vína precizně diferencovaná. Dodnes si pamatuju na nejsilnější dojem z první degustace se Stefanem Erbesem na konci října 2012: ochutnal jsem dvacet ryzlinků vesměs aktuálního ročníku 2011 a byly mezi nimi přesně definované rozdíly. Měl jsem tehdy problém se zorientovat v označení (kabinety, Spätlese, Auslese, trocken, feinherb atd.), ale udělat v jednom ročníku dvacet vín z jedné odrůdy dávalo smysl.   Číst dál →

Blog, , , , Napsat komentář

Dva moselské kabinety

Pět dnů poté, co přijely moselské ryzlinky od Erbese, mám degustační poznámky jen o čtyřech z nich. Týden byl bohatý na degustace a tak nějak chudý na vesmírné pobídky jako třeba počasí. Navíc se mi Erbesovy ryzlinky obtížně hodnotí, protože už druhý rok po odchodu otce nechává Stefan Erbes ryzlinky déle ležet na kvasničních kalech a vína po nalahvování prochází dalším rychlým vývojem, takže jsem opatrný.   Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Pár fotek z PPV

V sobotu v pražské Novoměstské radnici proběhl už desátý ročník festivalu Praha pije víno. Petr Kočařík se na úvodní fotce usmívá jako sluníčko, ale jako pamětník prvního sluncem prozářeného ročníku dodám, že tentokrát bylo počasí mizerné. Pojal jsem návštěvu jako společenskou událost a podařilo se mi absolvovat ji v mezích zdravé konzumace alkoholu. Někteří vinaři mi ochotně zapózovali pro fotku, snad mi kvůli výsledku nevynadají. Kočařík má krásné aromatické Chardonnay 2022 i tradičně Pinoty.   Číst dál →

Blog, , Zatím pouze jeden komentář

První okus moselských ryzlinků 2023


Otevřené sklepy, které se měly v moselském Ürzigu konat minulý víkend, se změnily v akci Vytopené sklepy. Podle fotky, kterou mi poslal Stefan Erbes v odpověď na první objednávku ryzlinků 2023, měl ve dveřích domu nejmíň metr vody, takže jsem mu ani nenapsal, že bych chtěl paletu s objednávkou připravit co nejrychleji. Ale konec dobrý, všechno dobré a ve středu přijela paleta ryzlinků. V Praze budu rozvážet už ve čtvrtek, mimopražským pošlu balíky v pondělí, protože nechceme, aby se přes víkend balík s vínem válel někde ve skladu, žejo…   Číst dál →

Blog, , Napsat komentář