Tradičně juchám, když mi přivezou víno. Vyskládat si v předsíni 600 lahví je velká radost, lockdown se náhle líp snáší. Tentokrát mám jeden parádní důvod navíc. Víno mi spedice nakládala ve Francii ve čtvrtek při třinácti stupních nad nulou. Vykládali jsme v pátek doma a bylo zase pěkných 13 stupňů. Ideální lednová teplota pro přepravu vína :-) Vyšlo mi i „přiložení“ stovky lahví burgundského Bertheneta, takže po novoročním výprodeji zase mám Montagny Premier Cru, tentokrát výhradně nový ročník 2019 (módní přehlídka přivezených Berthenetů je na fotce dole). Číst dál
Archiv autora: pan Sklenička
Pozdní sběr, lockdown a Vavřinec
Před lety mě bavil první český hejtařský blog „1000 věcí co mě serou.“ Někdy se divím, že nikdo nepřišel s podobným projektem, „Co nového jsem se naučil v lockdownu“ nebo „20.000 dnů v Home Office.“ Po úspěchu seriálu Jistě, pane ministře by 20.000 Days in Home Office musel být jasný úspěch.
Bio nebo košer, krása z Katalánska
Začnu zábavnou zprávou z Británie. Dnes zveřejněná statistika prodeje šampaňského v britských supermarketových řetězcích říká, že prosincové prodeje meziročně stouply o 13% a průměrná cena za lahev překročila 25 liber. Italský exportér F. Zanzucchi k tomu ironicky dodal, že se zdá, že nákupní cena řetězců právě překročila 6 EURO za lahev. Statistika ukazuje, že Britové se v lockdownu věnují šampaňskému, ale v tomto případě jde většinou o levnější značky. Prodej dražších lahví šampaňského roste ještě rychleji, což je průvodní jev všech hospodářských krizí. Úspěšní si dopřávají luxus, krachující bankéři a průmyslníci vypijí poslední lahev nebo dvě, než si proženou kulku hlavou. Číst dál
Dva ryzlinky z opačných konců kvalitativního metru
Velké díky všem, kdo přihlášky do aktuální beaujolaiské bedýnky vzali zodpovědně. Jako vodník pod vyšehradskou skálou jsem rád za každou dušičku, ale zvlášť vděčný všem, kdo se přihlásí hned první nebo druhý den. Beaujolaiská bedýnka je na dobré cestě. Dnes vytasím dva moselské ryzlinky vypité na přelomu roku.
2014 Ürziger Würzgarten Riesling trocken QbA, Karl Erbes
Číst dál
Beaujolais, základní informace
Kostelík nad Fleurie (foto nahoře) přitahuje z dálky pozornost ze všech koutů Beaujolais víc než slavný Větrný Mlýn (foto dole), ale nikdy se mi nepovedlo ho dobře vyfotit. I kvůli tomu tam rád pojedu znova a v lepším počasí – i když to bude mít jednu nevýhodu, vinaři na mě nebudou mít tolik času jako teď v zimě. Ještě než se pustím do reportů z návštěv vinařství, měl bych dát obecnější úvod. Z degustací a hovorů s kamarády vím, že Beaujolais spojují s fenoménem Beajolais Nouveau, mladým vínem distribuovaným v listopadu jen na oslavu úspěšné sklizně, nic víc. Mnoho lidí si pak Beaujolais spojuje s Beaujolais Nouveau vyprodávaným v supermarketových akcích o dva roky později za padesátku – to je zločin zralý na popravčí četu a zároveň jev, který přispívá k ekonomické stagnaci regionu. Jak je to vlastně s Beaujolais? (opakuju text z února 2015. V souvislosti s aktuální beaujolaiskou bedýnkou se to může hodit. Vždycky mě překvapí, kolik lidí si plete klasické Beaujolais s profláknutým Beaujolais Nouveau.) Číst dál
SKB 92, Beaujolais z Durette
V létě je tam krásně! Minulý týden jsem si dojednal pár degustací v Beaujolais, v Burgundsku a na Loiře. Francie má lepší Covid-rating než ČR, takže dávalo smysl odjet do bezpečí. Od pátku potom domácí situace eskalovala a já jsem cestu zrušil, protože se zdálo, že bych ještě mohl mít potíže s návratem. Nebudu prudit fotkama z cesty po francouzských vinařstvích, ale druhým účelem cesty bylo doplnit zásoby červených vín. Posledních pět let jsem na přelomu roku vždycky přivezl Beaujolais a věřím, že letošní lockdown bude s Beaujolais snesitelnější. Po dvou letech se chci vrátit k Chateau de Durette.
Číst dál
Staré a dobré Beaujolais
Vlastní zápisky na blogu ukazují, že jsou to už čtyři roky. Navnadily mě tehdy cizojazyčné blogy, na které dám, a v únoru 2017 jsem požádal o degustaci v morgonském vinařství. Skončilo to (jen) několika oslavnými zápisky, první z nich byl stručny: Viděl jsem budoucnost Beaujolais a jmenuje se Mee Godard. To je samozřejmě parafráze slavného titulku, kterým novinář Jon Landau „udělal“ Bruce Springsteena. Kromě exotické asijské vinařky mě ohromil rychlý postup od nuly do božoléské špičky. Číst dál
Novoroční pozdní sběr
Podrobná zpráva o vánočním nicnedělání následuje. Celý prosinec jsem se důsledně věnoval vínům, nashromážděným během roku a vyhýbal se novinkám (a novinky se vyhýbaly mně). Příležitostné objevy nestojí za zveřejňování na blogu, patří vesmě s do stejné kategorie jako Montepulciano od Barone Cornaccia na úvodní fotce. Našel jsem lahev v jedné ze čtyř krabic, které si někdo před Vánoci objednal a pak nevzal. Překvapilo mě, jak je to dobré :-) Vůbec jsem nechápal, proč jsem to chtěl prodávat, když se to tak dobře pilo!
Číst dál
Poznámky od vánočního stolu
Nemám přísun domácích vín a na blogu je to vidět. Chtěl jsem to napravovat už v prosinci, koupil jsem v Penny Sauvignon 2018 PS od nejmenovaného ale renomovaného vinařství. Vzhledem k výborné pověsti vinařství i mým zkušenostem to vypadalo jako sázka na jistotu, ale byla to ukázka selhání. Víno jsem nakonec na blog nedal. Sauvignon měl nádhernou barvu, ale podle zcela chybějící aromatiky (Sauvignon!) a ztracené kyseiny v chuti to chvíli vypadalo na Covid s těžkým průběhem. Protože tady často nabízím vína, která sám dovážím, zdálo se nevhodné zveřejňovat takové hodnocení. Nebudu vinařství jmenovat, ale kdo chce, ten to v Penny pozná :-) Žernosecká milerka naopak příjemně překvapila. Číst dál
PF 2021
Nové Staré keře z Montagny
Malý soukromý úspěch jsem oslavil lahví Berthenetových starých keřů. Původně měla zůstat ještě rok dva zavřená, ale podlehl jsem radosti (a zvědavosti). A jak už to bývá, dobře jsem udělal. V příštím roce se budu muset do Francie vrátit, protože kvalita všech tří letošních dovozů mě nadchla. Janin, Villargeau i Berthenet byli výborní, a jsem zvědavej na ročník 2019 od Janina i Thibaulta (Villargeau). Kdyby to šlo, Berthenetovy devatenáctky bych hned přivezl znova. Číst dál
Baccio Italiano
Ciao ragazzi! Dnešní blog bude asi nesrozumitelný a zbytečný pro všechny, kdo nemilují zeleno-bílo-červenou trikolóru. S věkem se u mě stupňují neznámé alergie, které zmizí pokaždé, když přejedu Rýn nebo Alpy. Dnes o Alpách a o slastném pocitu bolesti v uších, který se dostavuje, když prosvištím stočtyřicítkou z Brenneru do pádské nížiny. Když u Bologni nastavím tvář slunci a těším se na toskánské cypřiše.