Po pěti letech a třech dovozech jsem v říjnu byl znova v Palazzone. Vinařství sídli v Rocca Ripesena, na dohled od Orvieta. S Giovannim Dubinim a jeho synem Pietrem jsme přechutnali aktuální vína a přivezl jsem si krabici vzorků, které mě na místě nejvíc zajímaly. Dnes o dvou vínech z Orvieta, jednom klasickém Orvieto DOC a jednom senzačním Sangiovese IGT Umbria. Giovanni Dubini mi stručně odpřednášel historii apelace: jak vypadala vína z Orvieta před vyhášením apelace a jak apelační pravidla změnila způsoby pěstování vína. Byl to další střípek do mé oblíbené mozaiky „Výroba vína je tradiční obor s velkou setrvačností, ale rychle se mění a vyvíjí, aniž bychom si toho všimli.“ Číst dál
Archiv autora: pan Sklenička
SKB 102, moselské ryzlinky Karl Erbes
Po třech italských výběrech ještě jednou do Německa, na Moselu. Nedávno to bylo devět let, co jsem přivezl prvních 300 lahví ryzlinků ürzigského vinařství Karl Erbes. V průběhu let dovozy z Mosely kolísaly, ale jedna jistota zůstala: ryzlinky od Erbesů na Vánoce. Letošní nabídka je zajímavá tím, že Stefan Erbes udělal několik nových hodně suchých až úplně suchých ryzlinků a ve všech vínech poklesly hodnoty zbytkového cukru. Číst dál
Dvakrát Chianti Classico
RBB1961 Chianti Classico 2017 DOCG, Cantina Colline del Chianti
Náhodný nákup ve vinotéce Cantina Sociale Certaldo. Zlákala mě cena pod deset EUROkaček a značka Chianti Classico. Jinak o obou Cantinách nevím vůbec nic, náhodnější náhoda už ani nemůže být! Ve skleničce je temně rudá barva, akurátně odpovídající Chianti. Na nose především kořenité, kmínové, anýzové, s decentním dotekem dřeva, červeným ovocem. V chuti úplně suché s lehkými tříslovinami, které spolu s kyselinou vysušují pusu, višňové, ohlazené časem. Vínu už chybí mladické ostří, ale vynahrazuje to hladkostí. 13% alkoholu vítám (není to moc a mám pocit, že část z toho je glycerol). Pro mě je to selské, vesnické Chianti, chybí mu elegance velkých vín, ale s cenou do deseti EUROkaček nemůžu mít všechno. Poměr kvalita / cena dobrý. Číst dál
Pár fotek z Toskánska VI: Val d’Orcia
Začnu zvolna, krajina kousek za Sienou. Už v červnu jsem tudy jel a moc se mi tam líbilo. Teď v říjnu, s rozoranými poli bez zeleně, to bylo ještě silnější. Připomínám, že fotky jsou rozklikávací. Číst dál
Vernaccia z Montenidoli a Novello z Banfi
Vernaccia Tradizionale 2020 DOCG, Montenidoli
„Jdeme zpátky ke staré Vernaccii, v minulosti vinifikované jako červené víno. V minulosti jste museli čekat s otevřením lahve až na podzim, a když víno nebylo dost žluté, přidali jste do něj karamel, aby mělo lepší barvu. I dnes je to bohaté, energické a příjemné bílé víno.“ Tolik komentář vinařství jako varování, protože opis „bílé víno vinifikované jako červené“ je definice oranžového. Vzhled vína skutečně připomíná oxidaci nebo delší maceraci slupek, ale je to stále poctivá žlutá a ne oranžová. Můj toskánský consiglieri Fabio řadí Montenidoli a Panizzi k sangimignanské špičce, tak jsem neodolal. Číst dál
Le Macchiole a Monterufoli, dva náhodné nákupy
Le Macchiole 2019 Bolgheri Rosso DOC, Le Macchiole
Poměrně mladé víno, poprvé na trhu v roce 2004. Minimalistická etiketa se mi líbí, ale cenově (22 EURO) víno patří do segmentu, který kupuju jen zřídka. Podle technického listu směs Merlotu, obou kabernetů a Syrahu. Mladé vinice (ale v Bolgheri snad staré ani nejsou :-) a malý výnos (podle webu 1 kg na keř). Kvasí v nerezových tancích asi dva týdny a školí se 10 měsíců většinou ve starších barikových sudech. Výrobce dokonce udává datum lahvování, 11. prosinec 2020. Číst dál
Tassinaia 2016, Castello del Terriccio
Castello del Terriccio leží u Vady, na severu apelace Montescudaio. Montescudaio nikdo nezná a Toscana je výborná značka, takže Terriccio zatřiďuje vína jako IGT Toscana. Nedosti na tom, jejich vína jsou tak dobrá, že je český dovozce propaguje jako Bolgheri DOC. Už dlouho vyhlížím příležitost k ochutnání, ale… Terriccio je drahé a tak jsem zatím žádnou příležitost nevyužil. Vždycky to bylo ve vinotéce v půli července (40 stupňů) a podobně, vína za 30 – 60 EURO nechcete kupovat někde, kde si nejste jistí, jak byla skladovaná. Nakonec jsem koupil v supermarketu CONAD. V San Pietro u Ceciny právě otevřeli obrovský nákupní park s hypermarketem, tak jsem si vsadil na to, že vína tam budou nová. Aspoň některá! Číst dál
Pár fotek z Toskánska V: Parco Fluviale, Colle di Val d’Elsa
V prvním díle toskánského fotoseriálu jsem odbyl Colle di Val d’Elsa čtyřmi fotkami a to byla škoda. Je to moje poutní místo, úvodní fotka pro mě symbolizuje letní Toskánsko. Tentokrát stejný pohled z půlky října. Číst dál
Dvě vína k jídlu, Chianti a Vernaccia
Dnešní příspěvek bude jen vedlejším účinkem jednoho vaření. Začnu zeširoka: v pondělí odpoledne jsem zaplatil fakturu Panizzi za vína do aktuální toskánské bedýnky. Potom jsem podlehl lázeňské atmosféře a lenosti. Nechtělo se mi ani sprchovat a místo toho jsem se šel vykoupat do moře. Vzduch měl 18 stupňů a bylo zataženo, ale dvě stě metrů jsem dal. Tím byla daná omluva za nicnedělání (ale byl jsem si zaplavat!) a bylo nutné vyřešit jídlo. To jsem vymyslel při odpolední kávě v místním baru. Zajel jsem do sámošky pro salsicciu s tím, že budou klasické tagliatelle. Nakupování v Itálii je rozkoš. K salsiccii jsem přikoupil půl kila hroznů, čtvrt kila gorgonzoly s mascarpone a čtvrt kila křupavých chlebových placek s kurkumou a bylinkami (senzační k vínu!). Číst dál
Dvakrát Chianti Colli Senesi od Panizzi
Dnes degustační poznámky o dvou červených z vinařství Panizzi, San Gimignano. První dojem a srovnání bylo, že základní Chianti je vyrobené v nerezovém tanku, je měkké, hladké a projevem až ženské, zatímco Riserva je školená v barikových sudech (nebo středně velkých vypalovaných sudech) a je robustnější, zrnitější… a pro ty zvyklé myslet v protikladech se nabízí popsat ji jako mužské či rytířské Chianti. Na úvodní fotce výhled na San Gimignano z vinice Santa Margherita u vinařství Panizzi. Číst dál
100+1, Panizzi a San Gimignano
I Pán Bůh sedmý den odpočíval po té robotě… a pan Sklenička si potřeboval rozmyslet, jak s bedýnkami dál. Ne že by rozmýšlení pomohlo, ale odjet na čtyři týdny do Toskánska vždycky pomůže, a narazit na vynikající a neznámá vína pomůže dvojnásob! Jako obvykle přitom pomohly i v září vyhlašované výsledky dvou hlavních itaských vinařských ročenek. Letos k jediné pravidelně oceňované Vernaccii z Il Colombaio di Santa Chiara přibyly dvě, od Montenidoli a Panizzi. Můj italský consiglieri Fabio tvrdí, že všechna tři vinařství patří do úzké sangimignanské špičky. Číst dál
Degustace v Palazzone
Minulý týden jsem po pěti letech zase zajel do Palazzone. Pravidelní čtenáři ví, že vinařství Palazzone je v Umbrii poblíž Orvieta a patří rodině Dubini (a měli jsme od nich už troje Komunitní bedýnky). Z předchozích setkání jsem znal enologa Giovanni Dubiniho, teď se k nám přidal i jeho syn Pietro. Na první fotce pohled na orvietské střechy od vinařství. Číst dál