Vánoční ryzlinkové bedýnky jsou rozeslané a já zjišťuju, co zbylo pro mě. Někdy je to překvapení, jako třeba první suchý ryzlink z roku 2017. Očekával jsem, že jich zbyde víc. Buď jsem při sestavování bedýnek něco zaměnil nebo jsem pár lahví rozdal a zapomněl, bůhví. Naopak 2017 Kranklei mám krabici navíc… uspokojivé. Číst dál
Na etiketě je to vynechané, ale je to (samozřejmě) Auslese. Letos vyrobeno poprvé, protože bylo málo kyselin… v zásadě se z Erdenského Preláta děá jen Auslese „v plné palbě,“ tedy s vysokým zbytkovým cukrem. Hrozny tady extrémně dobře vyzrávají a mívají i vysoké kyseliny, takže k nim může být i vyšší cukr. V ročníku 2020 jsou kyseliny slabší, a Erbesové na to reagovali řadou suchých ryzlinků nebo ryzlinků s nižším zbytkovým cukrem. I Preláta sbírali naněkolikrát a z prvního sběru udělali feinherb. Zatím Preláta nedovážím, aby mě nikdo nepodezíral z nenasytnosti. Je to jedna z nejmenších a nejlepších vinic na střední Mosele a láhev by stála asi 1250 kaček. Díky velkému zájmu o letošní listopadovou bedýnku jsem se uvolnil a připsal si k objednávce tři lahve. Číst dál
Znovu do Německa, pokračování pondělního textu o Sauerovu Grosses Gewächs Silvaneru. O Silvaneru jsem napsal, že se oklikou vrací k odrůdovému projevu (Riesling i Silvaner z Erste Lage Escherndorfer Lump víc akcentují minerální projev vinice než odrůdu a mají tak víc společného než odlišného), jen na jiné úrovní, s vyšší koncentrací v chuti. S ryzlinkem to je o kousek složitější. Možná je to tím, že mi projev ryzlinku z vápencových podloží tolik nesedí, břidlice a další podloží dávají ryzlinku přitažlivější ovocný projev. Riesling Am Lumpen 1655 je na mě hodně minerální a typicky vápencový, ale jestli máte rádi vápencové ryzlinky, tak letošní Escherndorfer Lump i GG Am Lumpen 1655 jsou vynikající reprezentanti. Číst dál
Jen málo věcí stojí za přerušení dvouměsíční tématické šňůry blogů o italských vínech (a franckých Grosses Gewächs). Jedna z nich je, když si před půlnocí v předsíni vyskládáte plnou paletu ryzlinků, rozpáráte první kartón a otevřete mladé bubliny :-)
Guidalberto je druhé víno vinařství Tenuta San Guido, výrobce Sassicaie, nejslavnějšího italského vína moderní doby. Dárek přivezený z říjnové cesty do Toskánska má zábavný příběh. Povídal jsem si v Toskánsku s neznámou paní a mezi řečí zmínila, že pracuje ve vinařství v blízkém Bolgheri. Taky byste se zeptali v kterém vinařství, žejo. Když mi řekla, že v Tenutě San Guido, byla i další otázka jasná. Zeptal jsem se, jestli se mnou půjde na večeři, protože chci vyzvídat :-) Na večeři jsme šli, druhý den mi přinesla Guidalberto 2019.
Jeden příznivý následek nadcházejícího lockdownu – dvě nejlepší vína Horsta Sauera jsem si mohl otevřít o víkendu doma. V září se sešlo několik dlouho odkládaných poptávek po Sauerových milerkách. Narychlo jsem zajel do Escherndorfu a místo zisku jsem si koupil dvě Grosses Gewachs a pár Erste Lage ryzlinků. Původním plánem byla podzimní degustace, kde jsem se chtěl vytahovat Sauerovými víny a piemontským Ghemme a Gattinarou. Celý říjen jsem byl v kovidově bezpečném Toskánsku. Doma se hned ukázalo, že Česko míří k lockdownu, srovnání hladkého provozu toskánských restaurací včetně kontroly očkování a dementních domácích diskuzí o svobodě jednotlivce bylo tristní. Plánovanou degustaci jsem zrušil – jako očkovaný se cítím na degustacích poměrně bezpečně, ale organizovat podobnou příležitost pro patnáct lidí (a jejich příbuzné) jsem nechtěl. Nechci přesvědčovat nikoho o očkování, raději se vrátím k moudrosti vyznávané za socialismu: alkohol pijte jen doma! Číst dál
Dnes jen několik dosud nezveřejněných fotek z říjnových cest po Toskánsku a Umbrii. Na úvod Golfo Baratti s etruskou pevností Populonia vlevo nahoře. Nechci probouzet vášně, cesty i výběr fotek byly vedeny původní úvahou na začátku října. Termín se mi vůbec nehodil, ale nakonec rozhodlo, že zůstat doma znamená přijít o čtyři týdny azzurra, blankytně modré oblohy nad hlavou. Číst dál
Pravidelní čtenáři vědí, že pana Skleničku ve skutečnosti na víně nepřitahuje 14% alkoholu, ale luštění kulturních a historických souvislostí. Díky tomu se dozvěděl, kdo to byl Arnolfo di Cambio nebo jak souvisí toskánský básník Carducci se Sassicaiou (o tom možná už brzo na blogu). Pro někoho, kdo otvírá, případně nalévá přátelům, lahev vína Arnolfo di Cambio nebo Guidalberto, jsou to nesmírně cenné informace. Bohužel jsou zcela zbytečné pro zbytek lidstva, kterému často stačí poznat levou ruku od pravé a vědět, který den v týdnu právě je. Ještě tak by se daly využít na degustaci italských vín, kterou teď kvůli Covidu raději nebudu pořádat. Dnes jen poznámky o posledních třech degustovaných vínech vinařství Panizzi z toskánského San Gimignana, která se nevešla do říjnové bedýnky. Vyluštění hádanky pokřiku Dionýsových Bakchantek z titulku je hned v následujícím odstavci. Číst dál
Dnes poslední díl seriálu, degustační poznámky posledních dvou vín z aktuální nabídky orvietského vinařství Palazzone. Říjnová degustace ve vinařství a následné přechutnání lahví „doma“ v toskánské Mazzantě. Na úvodní ilustrační fotce je umbrijská krajina kousek od Palazzone, v dálce město Orvieto. Číst dál
Vernaccia di San Gimignano Riserva 2016, Panizzi
Další Vernaccia od Panizzi, tentokrát jejich vlajková loď neboli Big Manifesto, jak říká obchodní ředitelka Camelia Lazar (na úvodní fotce s enologem Walterem Sovranem). Velký manifest to je, ve všech ohledech. Ročník 2017 má diplom Tre Bicchieri Gambero Rosso pro rok 2022, ale ještě se neprodává. Teprve teď v listopadu Panizzi uvolnili do prodeje ročník 2016. Číst dál
Obliba ani hlubší znalost nějakého regionu, odrůdy nebo konkrétního vinaře nás nechrání před omyly. Vína Panizzi jsem ochutnával s obchodní ředitelkou vinařství a následně ještě „doma“ v Mazzantě celé lahve, takže bych si měl být jistý. Když jsem před týdnem přivezl malou bedýnkovou dodávku a otvíral lahve doma, pod šedivou oblohou a v úplně jiné atmosféře, byl jsem napjatý. I letos jsem si doma některé volby vyčítal a divil se, ale s Panizzi ne. Naopak dvě vína se mi doma zdála mnohem lepší než při dvou toskánských degustacích. Prvním z nich je Vernaccia Vigna Santa Margherita 2020 DOCG. Číst dál
