Landgraf von Hessen Rheingau Riesling feinherb 2020, Prinz von Hessen
Náhodný nákup v MAKRO, až doma jsem zjistil, že jsem před půlrokem měl suchou verzi téhož ryzlinku (tady). Takže jen stručně, vinařství patří německé šlechtické rodině s historií do roku 1957, vinice u Johannisbergu. Velmi pravděpodobně víno z nakupovaných hroznů.
Už jsem měl (krásně) vymyšlený úvod pro 2003 a nakonec jsem v chladničce našel jen ročník 2002. Ročník 2003 byl dárek pro dceru, narozenou v tom roce. K osmnáctinám dostala šest lahví 2003 Auslese***. Byl to oříšek, protože 2003 byl v celé Evropě horký ročník, nevhodný k archivaci. U Erbesů jsem ochutnal botrytické Auslese 2003 a mělo senzační kyselinu, s kterou by mělo do osmnáctin vydržet. Bohužel už nezbyla lahev navíc pro mě, musel jsem se spokojit s o rok starším ryzlinkem. Číst dál
První dobrá zpráva je, že se mi podařilo zázračně rychle přivézt zásilku Sangiovese z Tentuty di Gracciano čili stopáté bedýnky. Je to jen malá radost v blbé době, ale aspoň něco. Vino Nobile je ještě trochu zavřené, ale bude výborné, viz dále. Druhá dobrá zpráva je taky z Itálie: italské obchodní statistiky vykázaly v roce 2021 rekordní export italských vín v hodnotě 7,1 miliard EURO. Je to nárůst o 12,4%, vzrostla i průměrná cena za objem. Podle komentáře UIV-Vinitaly-Ismea je hlavní příčinou uvolnění spotřebních zvyků po Covidu. V anglickém překladu tady (je tam i rozdělení podle druhů vína, kdyby to někoho zajímalo) se to nazývá „revenge spending,“ ale nenapadá mě dobrý překlad. Těší mě, že jsem se na tom mohl podílet, řádově asi tisícinou promile. Samozřejmě se očekává, že letošní prodeje vína díky následkům ruské agrese proti Ukrajině zase spadnou. Číst dál
Ja že bych rád šporoval
Kdybych se smrti nebál
Zašporuju smrt přijde
Jinej za mě užije
Útržek z písně jihočeské kapely Minnesengři, to byl ještě konec šedesátých let. (Šporovat = šetřit, spořit.) Vedlejším účinkem ruské invaze na Ukrajinu byl propad zájmu o toskánskou bedýnku z Gracciana. V záchvatu furianství jsem víno objednal a podle prvních zpráv mi ho ve čtvrtek naloží a v pátek přijede. Už dopoledne jsem zatoužil po Ghemme Ai Livelli 2015 ze stých bedýnek tady. Ohrožení (zatím) vzdálenou válkou mě přivedlo k myšlence, že je nejlepší čas vypít vzácnější a dražší vína. Číst dál
Moselský ryzlink odbydu rychle: při úklidu sklepa jsem objevil zapomenutou litrovku Erbesova 2014 Urziger Wurzgarten Riesling. Kdo včera četl pozorně poznámky o QbA, tak si vzpomene. Jakostka lahvovaná do litrovek, aby se i vizuálně odlišila od predikátních vín. Pocházím z chudé rodiny, kde se víno nevylévalo bezhlavě, takže jsem se u výlevky zastavil a nalil si degustační dávku. Ejhle, do klasického kabinetu vínu skutečně dost chybělo, ale charakter moselského ryzlinku vydržel a přes šest let skladování ještě bylo dobře pitelné. Mělo příjemně ovocný projev a vyšší zbytkový cukr, stále dobrou kyselinu a už byla trochu cítit lahvová oxidace. Dostal jsem lahev v roce 2015 jako vzorek pro restaurace a s ohledem na takové určení (víno k jídlu, k rozlévání po skleničce v restauraci) by v klidu obstálo i dnes. Vydrželo mi asi na šest večeří. Číst dál
Život bez Sylvánu ja jako dlouhá cesta bez hospod. To je jen neohrabaná parafráze citátu jednoho řeckého filosofa. Na omluvu uvádím, se mi to vnutilo do hlavy, když jsem víno odnášel z vinotéky. Dodatečně jsem zjistil, že od německého vinařství Hauck jsem tady už měl ryzlink. Asi to i po půlroce dopadne stejně: Německo a Riesling nebo Silvaner jdou spolehlivě dobře dohromady. Německá preciznost a snaha o čistotu projevu se k ryzlinku i sylvánu hodí, takže většinou není co řešit.
Bourgogne Pinot Noir 2018 AOC, Domaine Berthenet
Číst dál
Asi jako každý poslední dny sleduju zprávy z Ukrajiny. Původní depresi a skepsi nahradila naděje, když Ukrajinci překvapivě dobře vzdorují ruskému přepadení. Můj italský kamarád someliér se v pátek zlobil, že Itálie a Německo nepodpořily odstřihnutí ruských bank od SWIFT. Uklidňoval jsem ho, že se to do pondělí zlomí. Věřím, že z rublu se stane ruská lira a za týden se maršálové zbaví Putina. Zpočátku se zdálo, že trh vína dostane velkou ránu: jídlo, teplo a benzin jsou pro život mnohem důležitější a víno je postradatelné. Ve čtvrtek kurz EURO rostl a nebylo jasné, kdy a kde se zastaví. Když zítra objednám víno a budu ho platit za dva týdny, jaký bude kurz? Během víkendu se EURO usadilo lehce nad 25 korunami a nedostatek zásob Sangiovese převážil nad obavami z měnového a světového vývoje. Číst dál
Od prvního ročníku 2003 vedly Berthenetovy Vieilles Vignes mou soukromou hitparádu. Koupil jsem je v roce 2006 od postaršího chlapíka v námořnickém tričku ve vinotéce v Cheilly (úvodní fotka). Poslední dva roky je předběhly Perrieres, ale po dvou letech jsem se nasytil bariku a uměřenější, svěžejší Staré Keře se zase vrací na první příčku! Číst dál
Před třemi roky byly Perrières (ročník 2017) novinka a bomba. Nejpopulárnější francouzský vinařský průvodce Guide Hachett mu dal Coup de Coeur čili nejvyšší nákupní doporučení v apelaci Montagny, o rok později i titul Vinař roku pro Francoise Bertheneta. Podle technických údajů z webu pochází z půlhektarové vinice, vysazené před 35 lety. Odkalený mošt kvasí rovnou v barikových sudech (a zůstane v nich dalších 12 měsíců). Teď předběhnu poznámky, podle mých degustačních dojmů je to mix převážně starších sudů, žádné ostré nové bariky, a víno je krásně pitelné hned na začátku svého života. Číst dál
Saint Morille(s) byly vždycky nejjednodušší z Berthenetových Premier Cru: asi z nejmladších výsadeb, nejlehčí projevem a většinou nejdřív vyprodané. To poslední nejspíš souvisí s velikostí vinice. Saint Morilles byly vždy senzační hned po nalahvování, ale časem brzo ztrácely svěžest a energii (vycházím z vlastních preferencí, samozřejmě se najde dost konzumentů, kteří by to hodnotili jinak).
Montagny Premier Cru Saint Morille 2020, Francois Berthenet
Číst dál
Hned při otevření lahve jsem zalitoval, že jsem neotevřel současně s předchozími Platieres a nesrovnával, viz předchozí zápisek. Obě vína jsou z nerezového tanku (ano, u Platieres jsem mudroval o maličkém podílu v bariku) a z minulosti pro mě obě byla trochu protiklady s vyhraněně odlišným projevem. Mont-Cuchot byl vždy první volba: přitažlivý, populární. Číst dál