Zatracenej Cabernet se vždycky prosadí, i když je ho jen deset procent! Dnešní vzorek pochází z květnové návštěvy ve vinařství Fattoria Ambra. Schovával jsem lahev s nadějí, že postupně v příčinném pořádku ruská invaze na Ukrajinu zkrachuje a obchod s vínem znova ožije, ale… aktuálně to sice vypadá na malý doplňovací dovoz milerek, sylvánů a ryzlinků z blízkých Franků (Horst Sauer!), ale dovozy z větší dálky odsouvám na dobu, kdy stoupne poptávka po víně. Číst dál
Dnes mám vynikající příležitost napsat něco pěkného o moravském červeném. Čekal jsem to, protože jsem Stávkova vína několikrát ochutnával na veřejných degustacích a Frankovka byla skvělá! Na celý projekt VOV Modré Hory jsem se zpočátku díval trochu přezíravě, protože postavit moravskou apelaci na červených vínech se mi nezdálo ani dost tradiční, ani prozíravé, bral jsem to jen jako marketingový projekt. Sice to tak beru stále, ale je třeba také dopovědět, že to nemusí být překážka toho, aby apelace byla úspěšná nebo aby se v ní prosadila výborná vína. V posledních letech jsem v Itálii narazil na několik příběhů, jak se od stolu vymyšlená apelace prosadila a po několika letech dává výborná vína. S odstupem deseti let už málokoho napadne, že to všechno mohlo být jinak.
Nedávno jsem tady pomluvil jiný vlašák Zdeňka Peřiny a nedalo mi to, vypravil jsem se do La Fattorie pro další vzorek. Zdeněk Peřina má v ČR stále pověst Otce Vlašáku, v devadesátých letech stál za renesancí odrůdy v Mikrosvínu, a nedávný vlašák s nesmyslným alkoholem se tomu úplně vymykal. Na webu vinařství jsem žádné technické informace nenašel, takže pojďme rovnou na degustaci.
Ryzlink vlašský Ořechová hora 2019 pozdní sběr, Zdeněk Peřina
Číst dál
Dnešní pijácké poznámky začneme v toskánském Toskánsku. To jen pro upřesnění, protože můj dávný kamarád René Bárta se chopil vařečky na Spielberku a propaguje tam moravské Toskánsko. To jsou ty zvlněné kopce kolem Kyjova, které při večerním slunci v létě dělají obrazové iluze známé z Toskánska, hlavně z Val d’Orcia. Nedosti na tom, dnes jsem viděl na Facebooku příspěvek německého vinaře, zmiňující francké Toskánsko, tedy německou Frankonii zaslíbenou Silvaneru. Napjatě čekám, kdy se objeví burgundské nebo šampaňské Toskánsko :-) Číst dál
Úvodem perlička z víkendových zpráv: britský The Guardian přinesl článek o protestech na Srí Lance. Stručně shrnuto, Srí Lanka zažívá nejhorší ekonomickou krizi od vyhlášení nezávislosti v roce 1948. Prezident Rajapaksa zakázal v dubnu 2021 používat chemii při zemědělské výrobě. Výnosy rýže poklesly a obyvatelé země, kterou živil export potravin, se bojí hladu. Citovaná čísla nevypadají na nějakou katastrofu, ale prezident je na útěku a demonstranti se koupou v jeho paláci. Hle, k čemu může vést nezvládnutý přechod k bio-zemědělství! Číst dál
Po pětadvaceti letech na volné noze se už neorientuju ve státních svátcích. Dokážu pracovat celý víkend a proflákat pracovní dny, když není co dělat, a tradičně mi unikne, že na začátku července jsou dva volné dny. Celé dopoledne mi nikde nebrali telefon, až odpoledne jsem našel na webu nějakou poznámku o státních svátcích. Moje nespokojenost zmizela, teprve když jsem kolem páté našel v chladničce lahev s poznámkou Otevřít 6/2022. Tolik na omluvu těm bedýnkářům, kterým jsem v pondělí poslal krabici vín s tím, že ji Pošta doručí v úterý nebo ve středu. Číst dál
Potřetí Trebbiano, ale jen podle názvu: dnešní Trebbiano není z Abruzza ani z Toskánska. Je to Trebbiano Spoletino, málo rozšířená místní variace, vyskytující se v okolí umbrijského Spoleta. Před lety jsem tady dovezl pár lahví, tehdy jsem se dobral informace, že celkové výsadby odrůdy jsou kolem padesáti hektarů. Ale je dobré si vedle záliby ve většinových odrůdách (ryzlink, Chardonnay, Sauvignon,…) najít i nějakou obskurnost, a té se věnovat natolik, aby vás ostatní pokládali za experta. Číst dál
V duchu jsem si maloval, že tento týden bude na blogu moravská smršť, protože dám hned dvě moravská vína za týden :-) Ryzlink vlašský 2020 pozdní sběr Perná / Železná od Peřiny se ovšem nepočítá, jak hned vysvětlím. Číst dál
Nedávno jeden novinář citoval typickou odpověď Stefana Erbese na otázku po nových techologických postupech a inovacích ve sklepě: „Co tím myslíte? Děláme vína pořád stejně!“ Takovou odpovědí se vinař sice marketingově „umístí“ do segmentu tradicionalistů, ale v tomto konkrétním případě to vůbec není pravda. Erbesové v posledních letech zaváděli nová vína, experimentovali s uzávěry i s delším ležením vína na kvasničních kalech, přešli na spontánní kvašení a omezovali filtraci, prostě zkoušeli a prověřovali všechno možné. Přesto by se to „děláme vína pořád stejně“ s jistou nadsázkou dalo říct o dnešním polosuchém pozdním sběru. Zatímco u ostatních vín zastavují kvašení podle obsahu kyselin, tenhle ryzlink má vždycky stejný zbytkový cukr. Z projevu se dá subjektivně odhadovat, jaký je který ročník. Číst dál
Predmostensis protože je to přerovské Předměstí, Mezolit je označení vyšší řady vín vinařství – Neolit slibuje odrůdová vína vyrobená kvašením s řízenou teplotou, Mezolit střední řadu s delším ležením na kvasničních kalech. Paleolit je řada vín školených v sudu a název odkazuje na přerovské naleziště paleolitických pozůstatků lovců mamutů. O projektu Marka Ťápala a Jiřího Koláře s pronájmem pozemků od města Přerova s malým objemem výroby (a malým počtem keřů révy, první výsadby z roku 2014) jsem poprvé psal před dvěma roky, kdy měli hodně zajímavé Chardonnay. Číst dál
Na čtvrteční degustaci pořádané italskou obchodní komorou a Doctor Wine neboli vydavatelem jedné z prestižních italských vinařských ročenek jsem znova a znova zažíval dèja vu. Třeba když neznámý návštěvník řekl českému someliérovi, že to Verdicchio bylo fakt špatný, ubohý a asi nejhorší víno, co měl poslední rok :-) Pobavilo mě to maximálně, jednak proto, že takovou poznámku si mohl klidně nechat pro sebe (a nic by se nestalo) a druhak proto, že mě zmíněné Verdicchio naopak přišlo jako vynikající a možná nejlepší bílé z celé degustace. Řekl jsem si o opakování a fakt se mi líbilo. Ale já mám pro bílá vína z Marché slabost a zvlášť při teplotách nad 30 stupňů je ocením – ostatně v Marché běžně bývají čtyřicítky, takže ta vína jsou do vedra ne „jako dělaná,“ ale doslova dělaná do vedra. Číst dál
Ve středu konečně přijely nově nalahvované ryzlinky z Weinngut Karl Erbes z moselského Ürzigu. O první části jsem už psal tady, analytická data ročníku 2021 slibují (a degustace potvrdila), že si dobře pokyselíme v hubě. O nesmírné přitažlivosti Erbesových ryzlinků svědčí i tohle video, na kterém se rozlišovací papírek ze soutěžních degustací vzpíná ke skleničce :-) Číst dál
