Dnes malý výlet na italský jih, mimo mou obvyklou a komfortní zónu, s překvapením, že některé technické jistoty právě mimo obvyklou zónu neplatí. Ale postupně… Mastroberardino je podle vinařských ročenek výrobce z nejužší italské špičky. Vinařství založili v roce 1878 (ale rodina prý pracovala s vínem od počátku 19. století), takže slušně dlouhá historie. Číst dál
Když už chci ochutnat místní vína, Castello del Terriccio je povinnost, protože ze všech vinařství sídlí úplně nejblíž místu, kde teď bydlím. Terriccio je takový přelud: vinařství má budovu a pozemky v nedaleké Vadě, na etiketě vína je jako adresa Castellina Marittima v provincii Pisa. Český dovozce dokonce uváděl jejich vína jako Bolgheri, což je úplná hloupost (a nedávno jsme mu to s jedním kolegou na FB napsali a hle, změnil popisek na něco jako vína která nejsou z Bolgheri.). Jinak je to jev poměrně hodně rozířený, vinařství zeměpisně patří do téměř neznámé denominace Montescudaio, ale vína raději zatřiďuje jako IGT Toscana, protože slovo Toscana prodává. Je to trochu obskurní praxe, ale vinařství má velké ambice a jejich ceny odpovídají jejich ambicím a ne apelaci Montescudaio DOC. Číst dál
Na jeden den přeruším monotónní proud degustačních poznámek a dám pár fotek z kopců kolem toskánského San Quirico d’Orcia. Většinu těch míst už jsem fotil a na blogu vystavoval dříve, včetně tohoto málo známého cypřišového hájku. Číst dál
Pietraserena Vernaccia di San Gimignano DOCG 2021, Arrigoni
Jejich Vermentino Nero se mi nedávno líbilo, tak jsem při průchodu sámoškou vzal z police i Vernaccii. Jednak měla pěknou cenu, druhak má na etiketě etruský obrázek koníka, a za třetí vím, že vinařství sídli s SanGi, takže to dávalo smysl. Ad „při průchodu sámoškou“: ve skutečnosti jsem běžel pro Prosciuttellu, tepelně nezpracovanou klobásu vyrobenou ze šunky. V květnu mi místní kamarádka poradila, že se dá jíst i syrová, ALE poradila mi to den před odjezdem. No a večer před odjezdem s cca patnácti hodinami za volantem jsem nechtěl riskovat náhlou střevní příhodu. Ale brzy po zářijovém příjezdu jsem Prosciuttelu koupil a je skvělá! Na horní fotce čtvrtkilové balení ze sámošky. Toskánský tatarák aneb fotku topinek namazaných syrovou prosciuttellou sem nedám :-) Číst dál
Conte Busi Chianti Rufina DOCG 2019, Villa Travignoli
Před mnoha lety jsem vinařství Villa Travignoli dovezl, včera jsem náhodou narazil v supermarketu na novou značku Conte Busi. Moje zapomětlivost a stařecká demence se vyvíjí selektivně a nerovnoměrně. Často si nemůžu vzpomenout na jméno člověka, se kterým jsem mluvil včera nebo před týdnem, ale některé věci mi naskakují okamžitě. Villa Travignoli na přední etiketě není uvedená, ale že vinařství patří Giovanni Busi(mu) a že je z hraběcího rodu, to jsem si vzpomněl hned. Na zadní etiketě už je Villa Travignoli uvedená. Číst dál
Dnes byla domácí strava. Ke snídani kafe a ovoce (broskve 2 EUR za kilo, hrozny asi 2,60), k obědu těstoviny. Chlazené (nesušené) tagliolini 0,99 EUR za čtvrt kila (to jsou 2 – 3 porce, podle hladu), pesto genovese 1,5 EUR za 150 gramů (2 porce, pesto žeru nahusto), rajčata asi 3 EUR za kilo, půlkilo parmazánu za 6,90 (mnoho porcí). Takže talíř za 1,75 až 2 EUR. K večeři pizza da asperto za 3-4 EUR. Zkouším, jestli se dá v Toskánsku žít za český důchod. Zatím dobrý 🙂 Číst dál
Toskánské Vermentino od Banfi podruhé aneb to se povedlo… až při otvírání lahve jsem si vzpomněl, že laciné Vermentino od Banfi jsem měl na blogu před několika týdny. S jiným názvem, koupené v sienském družstvu, taky deklasifikované na IGT. Snažil jsem se z etikety vyčíst, jak moc je pravděpodobné, že jsem koupil stejné víno s jinou etiketou (asi ne), ale podle prvních degustačních poznámek jde o jiné víno. A podle zatřídění jako IGT je zase o kousek pravděpodobnější moje tehdejší úvaha, že za deklasifikací je jen zpracování hroznů nebo vína mimo oblast původu. Číst dál
Dnes o víně z Frascati, denominace poblíž Říma (provincie Lazio), u nás málo známé a s pověstí (nejspíš zaslouženou) laciných vín nevýrazné kvality. Pokračuju v otvírání lahví z prvního nákupu v místním supermarketu. Frascati jsem zvolil kvůli ceně, ale taky mi už při nákupu naskočil citovaný verš Jana Vodňanského: Číst dál
Po třech měsících jsem zase zpátky v Mazzantě, letním letovisku na toskánském pobřeží. Ve skutečnosti jsem měl být na jaderském pobřeží asi padesát kilometrů pod Benátkami, ale… dva dny před odjezdem mě moje italská kamarádka varovala, že místo je v deltě Pádu, proslulé výskytem komárů. Drsně jsem rezervaci zrušil a s jednodenním zpožděním se domluvil v toskánské realitce, u které se tak moje rezervace vyšplhaly už na čtyři měsíce (za devatenáct let :-). Číst dál
Jsou prázdniny. Jsem líný. Navíc jsem právě přivezl pár moselských ryzlinků pro bedýnkáře, kteří si je objednali (nabídka je tady), takže mám omluvu pro případ, že tento týden nenapíšu nic nového. Upíjím soukromé zásoby toskánského Sangiovese a moselských ryzlinků a recykluju staré příspěvky. Kdo ví, možná je to lepší čtivo než degustační poznámky k náhodně koupenému veltlínu 2021? Dnes z prosince 2008.
Jsou prázdniny. Jsem líný. Navíc jsem právě přivezl pár moselských ryzlinků pro bedýnkáře, kteří si je objednali (nabídka je tady), takže mám omluvu pro případ, že tento týden nenapíšu nic nového. Upíjím soukromé zásoby toskánského Sangiovese a moselských ryzlinků a recykluju staré příspěvky. Kdo ví, možná je to lepší čtivo než degustační poznámky k náhodně koupenému veltlínu 2021? Dnes z prosince 2008.
