Ráno jsem si přispal a potom jsem dlouho marně hledal v Cecině připojení k internetu. Nakonec se nademnou slitovala prodavačka v místní zmrzlinárně. Dnešek bude odpočinkový, nechtěl jsem rovnou jet 1200 kilometrů domů a udělal si den volna. Na oběd jsem si zajel do Ponteginori. 

Lorenzo Tardivo, vinař Marchesi Ginori Lisci, mi před rokem doporučil místní bar (kam už léta jezdím na snídaně) taky k obědu. Spaghetti aglio, olio e peperoncino fresco za 6 EUR, k tomu malé pivo za 2,5 EUR. Nádhera! Špagety byly tak pálivé, že se mi spustila rýma. V televizi byl přenos losování semifinále Ligy Mistrů a místní spustili řev (Juventus – Monaco). Na menu bylo asi deset jídel, snad vše za jednotnou cenu 6 EUR. Autentická Itálie :-)

Udělal jsem si odpočinkovou projížďku venkovem, přes Querceto a Guardistallo do Ceciny. Znova jsem zašel do gelaterie s internetem a dal si tři kopečky, višňová byla famózní. Od zemědělce u cesty jsem koupil pytlík rajčat, dcera se po nich může utlouct (a jednou se po nich možná utluče :)

Propagační běh místním piniovým hájem, odpoledne už teploty vystoupaly na 17 stupňů a tak jsem se převlékl do trenek a kecek, abych mohl říct, že jsem si byl v Toskánsku u moře zaběhat. Večer poprvé otvírá místní restaurace a rosticceria, to je terno. Mám ji přímo v domě, nemusím jet autem do pizzerie na hlavní třídě, ale můžu už odpoledne dopíjet víno. Vybral jsem nové supermarketové Vermentino od sardského vinařství Sella e Mosca (5,95 EUR).

Vermentino di Sardegna 2016 DOC, Sella e Mosca
Už jsem o něm napsal spoustu, moc mě bavilo od prvních italských dovolených. Vždycky to bylo lehké živé a veselé víno k jídlu, ale před rokem jsem kupoval v Praze ročník 2015 a bylo jasně přezrálé, sklizené příliš pozdě, a z toho plynul vyšší alkohol a příliš zralé chutě. Navíc se přidaly rozporné zprávy ze světa obchodu, předchozí vlastník Campari na podzim 2016 prodal vinařství toskánským investorům Teruzzi & Puthod. Prodat italský klenot s více než 500 hektary vinic a výrobou skoro sedmi milionů lahví ročně není jen tak, takže první ročníky s novým  majitelem budou pozorně sledované.

Tentokrát je všechno v pořádku, v lahvi světloučká žlutá barva se zelenkavým odstínem a slabých 11,5% alkoholu. Ve vůni málo zralé ovoce, citrusy, mineralita a po chvíli i stopa medu. V chuti živé, svěží, málo tělnaté, se šťavnatou kyselinou, málo zralými citrusy (citron a grapefruit) a příjemnou křemenitou minerální chutí, která přechází do závěru. Nic velkého, nic náročného, jednoduché a živé víno. Díky kyselině, mineralitě i sardskému původu určitě půjde k rybám, pro mě i k chlebovým kůrkám od pizzy. Když v létě na zahradě grilujete rybu, málo vín může překonat sardské Vermentino pod 6 EUR.