Ještě že ten blog mám! Dovím se z něj nejen kdy jsem měl Chassagne od Moreyho naposledy (asi 6. prosince 2009) a jak mi chutnalo, ale i všelijaké další životní okolnosti. Dnešní zápisek asi nejvíc ze všeho dosvědčí, jak se změnily moje chutě a preference za sedm roků od posledního setkání. Ze zápisků se nedá úplně odvodit, že by se změnilo samotné víno, ale už při prvním ochutnání jsem měl dojem, že všechno je jinak.  

Může za to úplněk? Biodynamická teorie o květových a kořenových dnech, vhodných a nevhodných k degustaci (biodynamického) vína je dobrým vodítkem. To je taková šamanská nadstavba nad biodynamikou, ze které jsem si vybral to, co mám ověřené zkušeností. Nemyslím si, že květové a kořenové dny ovlivní víno uzavřené v lahvi, ale můžou docela dobře ovlivnit degustátora. Jako ten úplněk: Při úplňku je dobré si přispat, jinak mi celý den nic nepůjde dobře. Když jsem špatně vyspalej, jsem špatně naloženej a není dobré večer otvírat nějaké náročné víno. Tolik o kořenových dnech.

První cesta do Burgundska mi převrátila způsob vnímání vína a dá se říct, že mi změnila život. Už jsem se tady neobratně přiznal, že jsem zpočátku dokonce zaměňoval projevy barikového sudu za charakteristické příznaky Chardonnay. Nejsem na to pyšnej, ale první tři dny a noci strávené v Puligny měly na mě vliv srovnatelný s iniciačním obřadem amazonských Indiánů, kterým přijímají nezletilé chlapce mezi Muže. Až postupem času jsem se z toho vymaňoval, ostatně burgundské bedýnky Berthenetových nerezových šardonek z Montagny byly návratem k odrůdové čistotě Chardonnay.

V Moreyho Chassagne 2007 je skoro všechno tak, jak jsem to napsal před sedmi lety: úžasně plná zlatožlutá barva, kouřový nos s citrusy i kůží. Plná chuť s důraznou citrusovou kyselinou, ale taky barikové tóny s taniny a kůží. Mírně zvýšené těkavky, jako by sud byl o pár let mladší než víno. Víno samo je stále silné, svěží a vydrží v kondici nejmíň dalších pět let. Pořád si pamatuju to spojení s luxusem, o kterém jsem psal v roce 2009, jen dneska jsem snadno schopný od toho luxusu odhlédnout a vnímat to až rušivě. Už to pro mě není jediný vzor a měřítko. Burgundsko je stále vzor a návod k úspěchu, ale dnes bych měl problém s tím, jak moc se v tomto konkrétním víně prosazuje barikový sud a jestli tím vínu jen prospívá.

Vliv úplňku jsem eliminoval pozdním vstáváním, ale jak už jsem psal na začátku: že víno dnes vidím úplně jinak než v roce 2009, za to nemůže úplněk ani víno, ale sedm let od předchozí degustace.

Dnes uzavírám přihlášky do beaujolaiských bedýnek. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.