Nesl jsem si domů několik italských vín a nadšeně vymejšlel titulek a úvodní odstavec na blog. Šlo vesměs o supermarketová vína, nad kterýma jinak ohrnuju nos, ale pro některá mám slabost. Při domácí degustaci se dostavilo zklamání a nemá cenu, abych všechen vtip vystřílel při takové příležitosti. Prozradím jen tolik, že kdybych měl hlasovat pro víno nejvhodnější ke grilovaným rybám, nejmenoval bych Chardonnay ani Riesling. U mě to vyhrává sardské Vermentino.
Vybral jsem čtyři italská bílá z ročníku 2015 a domácí probírka ukázala, co bude kámen úrazu ročníku. Už jsem tady napsal pár oslavných zmínek o tom, že ročník 2015 je potenciálně velký, ale má dvě úskalí. Nejmíň dva měsíce před sklizní nepršelo. Kdo sbíral pozdě (nebo prostě stejně jako v jiných letech), může mít hodně alkoholu a přezrálých chutí. Kdo sbíral dříve, musel se vyrovnat s vyšší kyselinou. Degustační poznámky k dnešním vínům svědčí častěji o přezrálosti.
Vermentino La Cala 2015 DOC, Sella e Mosca
Na odrůdu docela plná, zářivá žlutá bava, ve vůni středně intenzivní květiny a zralé ovoce. V chuti hodně plné, alkohol se zdá být silnější než kyselina. Zralost ovoce, slabší kyselina, jemně kořeněný závěr. 14% alkoholu ukazuje, že na Sardinii sklízeli hrozny hodně vyzrálé.
Vernaccia di San Gimignano 2015 DOCG, Cecchi
Typická světle žlutá barva, zralá vůně květin. Nic složitého, ale slušně intenzivní. V chuti dobrá kyselina, v těle ploché s rychlým nástupem minerálního závěru. Nejlepší je barva, chuti už chybí svěžest. 12% alkoholu.
Monteoro 2015, Vermentino di Gallura DOCG Superiore, Sella e Mosca
Do třetice bych už rád napsal něco hezkého, ale asi to zase nevyjde. 14% alkoholu, pěkná světlá citronově žlutá barva. Dospělá vůně s květinami a mineralitou, naleželá na kvasnicích. V chuti (konečně) pěkná kyselina, krémová plnost, zralé ovoce. Soukromě mi chybí svěžest mladého vína, není to přezrálé jako La Cala, ale ani svěží jako mladé Vermentino. Zatím nejlepší, ale jaksi stále ne dost dobré.
Grecante Colli Martani 2015 DOC, Arnaldo Caprai
Odrůda Grechetto je na tom v italské Umbrii jako jinde Aligoté, zdroj jednoduchých vín, ve vinařství vždycky první na ceníku. Vinařství leží podle mapy kousek od toskánské Perugie, ale myslím, že umístěním do Umbrie jsem chybu neudělal.
Pěkná světlá citronově žlutá barva, selská vůně bez elegance. V chuti příjemně lehké, svěží, s dobrou kyselinou. V ovoci spíš nevýrazné, ale pěkně minerální. Jednoduché vesnické víno určené jako doprovod k jídlu (ale to jsou všechna tradiční italská vína, Italové snad jinak víno nepijí než k jídlu). 13,5% alkoholu na papíře vypadá hodně, ale v chuti je alkohol sladěný a víno nepůsobí přezrále. Je to taková Popelka, ale z dnešní čtyřky asi nejzajímavější.