Vztah alkoholu a zdraví je téma, o kterém tady píšu s velkou opatrností. Nesdílím katastrofické názory na zdravotní účinky alkoholu a zastávám se umírněné a pravidelné konzumace. Problém je stanovení hranice umírněnosti – moderní léky mají tu vlastnost, že v malém množství léčí a ve větším škodí. I velký propagátor rozumného pití profesor Šamánek sděluje, že ta zdraví prospěšná substance ve víně je vlastně alkohol. Už jsem tady jednou citoval genetika Stevea Jonese: „Výška každého náhrobku (na glasgowském hřbitově) odráží situaci člověka spočívajícího v hrobě. Čím bohatší byl, tím větší je jeho náhrobek a – podle údajů z epitafu – tím déle žil.“ Matně si vzpomínám, že to Jones dával do souvislosti s (tehdejší) skotskou zálibou ve whisky: ti chudší popíjeli podomácku pálenou lavorovici, bohatší pili dobrou značkovou whisky. Nechci zúžit vliv sociálních rozdílů na pouhou kvalitu alkoholu, ale zdá se, že pijáci dobrého vína žijí lépe a déle, než konzumenti krabicových vín nebo abstinenti.

V pátek ráno mi nabrali krev a v sobotu jsem dostal SMS od lékaře: Tak alespoň nějaké dobré zprávy: výsledky krve až na vyšší tuky v pořádku, játra i ledviny ve velmi dobré kondici. Po tolika letech pití vína ze Skleničkových bedýnek není divu! :-)