Muškát z alsaského Bergholtzu překvapil, po předchozí zkušenosti s ročníkem 2010 jsem čekal něco jiného. Desítka byla střídmá až strohá, s dokonalou uměřeností, balancí a čistotou. Hlavně si pamatuju silnější kyselinu a střídmý projev, dvanáctka je docela jiná.

Muscat Grand Cru Saering 2012, Domaine Dirler-Cadé  

O vinařství jsem tady psal už několikrát, Muscat Saering je další z vín, která jsem si přivezl ze srpnové degustace s panem Dirlerem v Bergholtzu. Na alsaský muškát má slušně vysokou světle žlutou barvu, ve vůni žlutý meloun, blumy, trochu citrusy. Všechno dožluta :o) V chuti svěží s klidnou kyselinou, suché s malým zbytkem cukru, středně plné s ovocným tělem (zase to žlutomasé ovoce jako ve vůni, hlavně žlutý meloun a bez), lehké (ale s 13% alkoholu), čisté a vyrovnané. Srovnání se vzpomínkami na Muscat Saering 2010 je jako srovnávat středověkou rytinu s impresionistickým obrazem: dvanáctka je příjemnější, ale jaksi míň zaostřená. Přesto je čistota projevu a preciznost zpracování nesmírně přitažlivá. 88 bodů/100.

Jean-Pierre Dirler zmiňoval, že už deset let mají biodynamickou certifikaci. Pro mě je na prvním místě víno a certifikace mě moc nevzrušují, ale nesmírně mě baví čistota a preciznost ovocného projevu a minerality u alsaských biodynamiků Kuentz-Bas, Jean-Baptiste Adama nebo Dirler-Cadé. Úsilí o čistotu mají všichni tři společné.