Pokračování marodova deníčku. Nedávno jsem psal o tom, co všechno je problém dělat se sádrou na ruce, třeba vytahovat korky z lahví. Další napínavou disciplínou bylo otvírání lahve sektu. Velkým strašákem je pro mě uklízení: rozbít skleničku nebo vylít láhev je děs, smetání střepů nebo úklid hadrem je na samé hranici mých motorických schopností. Nad utěsněným sektem jsem si zoufal, sabráž jednoruč hrozila katastrofou. Pomohlo vytrvalé cloumání okoukané od čtyřletých dětí, nic jsem nerozbil.

Kamarád bedýnkář před dvěma týdny navrhl vertikální degustaci Erbesových sektů 2009 až 2014. Zatím jsme akci dvakrát odložili, ale doufám, že to na jaře vyjde. Na lednových degustacích se Stefanem Erbesem jsem si všiml, jak dokonale sekt 2014 kopíruje profil suchého Spätlese 2014, a přechunat znova některé ročníky (hlavně 2012, desítka nám zatím chybí) je velké lákadlo. Poznámka: jestli někdo z čtenářů má Erbesův 2010 Sekt, napište mi!

2013 Ürziger Würzgarten Riesling Sekt, Weingut Karl Erbes
Slušně plná žlutá barva, ve vůni hodně zralé citrusy a lípa, spíš těžší. Hodně závislé na sklenici, ve velké skleničce se projev odlehčí, zjemní a vystoupí zajímavá mineralita. V chuti jemné perlení, nazrálý ovocný projev až do pampeliškového medu s drobnou hořčinkou. Víno si drží svěžest a míchá ji s až propolisově nazralým závěrem, je to těžko popisovatelná měňavka. Vzpomínám si, že tiché suché Spätlese v roce 2013 Stefan poprvé nechal kvasit spontánně, bez rozjezdu selektovanými kvasinkami, a zřejmě to platí i o sektu. Pravokořenná vinice, čistý ryzlink a spontánní kvašení, co víc si může milovník sektů přát :-) Poslední lahve schovám na zmiňovanou vertikálu, ale o ročníku 2014 platí to samé a navíc ještě mám pro srovnání i tiché Spätlese trocken.