Dvě slavné skály poblíž Mâconu jsem před několika lety marně hledal. Při červencové dovolené s dětmi byly vysoko na mém wish-listu, navíc vylézt na slavnou skálu je pro děti zpestření a věc hodná zapamatování :-) Funguje to, když jsme si o Vánocích prohlíželi letošní fotky, moje dvanáctiletá dcera měla jasno: to je Roche Solutré!

S vínama z Mâconu je to složitější. Čistota a charakter mâconských šardonek mě přitahovaly už od první cesty v roce 2005, ale extrémní růst cen v nejslavnějším burgundském regionu Côte d’Or s sebou táhne vzhůru i ceny ostatních burgundských regionů. Tak jsem v prvních reportech z dovolené 2015 hlásil, že růst mâconských cen není vždycky podložený kvalitou a že je často lepší si koupit dražší základní Chardonnay z Côte d’Or než mâconské Village, protože to hlavní, harmonie a jemnost, často chybí. U burgundských vín jsou vyšší ceny automatické a musíte vždycky pečlivě vážit, jestli to ještě stojí za to nebo už ne. To je hodně osobní záležitost, protože každý máme jinak nastavenou podvědomou hranici, za kterou je už každé víno drahé. Jako se do Afriky nechává každý povinně očkovat proti malárii, měly by farmaceutické firmy vyvinout nějaký přípravek proti burgundským cenám!

Mâconské viniční krajiny jsou malebnější a víc okouzlující než ty v Côte d’Or a dvě skály v Pouilly-Fuissé trumfnou všechny místa v Côte d’Or (i když některé viničky na červených šutrech vyrvané lesu kolem Saint-Aubinu jsou taky parádní). A nejlepší výhled na Roche Vergisson je z Roche Solutré a obráceně :-) Ke slávě Roche Solutré přispěl i bývalý francouzský prezident Francois Mitterand, který na ni chodil za velkého zájmu médií každý rok. Já jsem dětem dole řekl, že se půjdeme podívat jen do půl kopce, ale zastavili jsme se až nahoře. Už jsem se tady vykecal dost a na senzační oběd v hospodě u Vergissonu, na francouzského vinaře, který nám ťuknul auto na parkovišti, Foie Gras k večeři a na dalších sto vzpomínek z dovolené už nezbývá čas a místo :-) Tak pojďme na degustaci do vergissonského vinařství.

V červenci se to po mâconských silnicích jezdilo tradá-tradá (jak říkaly děti před pěti-šesti lety), v prosinci bych do vinařství bez GPS navigace nedojel. Ani s navigací to nešlo, kolem Mâconu byla mlha jako mlíko a navigace mě hnala na soukromé kamenité cesty. Radši jsem objel spíš tušený stín Roche Vergisson a najel si dvacet kilometrů, ale nakonec jsem nějakým zázrakem dojel do Vergissonu a našel adresu. Jen jsem na mâconské mlhy potřeboval hodinu času navíc, vinař Pierre Emmanuel Sangouard jel taky z Mâconu a potvrzoval, že to bylo hrozný i pro domorodce.

Mlha sedá dolů a když jsme dojeli pár metrů výš k vinařství, už padalo šero, ale Roche Vergisson byla krásně vidět. Sangouardové postavili nový provoz vinařství na pozemku rodičů (v jejich domě bylo vinařství původně) rovnou naproti výhledu na Roche Vergisson. Tady je máte na fotce, štít vinařství jsem ani nefotil a využil jsem té chvilky, kdy se venku dalo fotit panoráma Vergissonu.

Už jsem se o tom tady zmiňoval: vinařství existuje už několik generací od 18. století, ale manželé Catherine a Pierre Emmanuel Sangouard ho převzali až v roce 1997. Dnes vyrábějí asi 60.000 lahví vína ročně (všechno je Chardonnay) plus něco prodávají jako sudovku obchodníkům (mladé vinice a horší polohy), technologická kapacita je asi 90.000 lahví. Hospodaří na dvanácti hektarech (z toho 9 hektarů je v apelaci Pouilly-Fuissé), ale lahvovat víno pod vlastní značkou začali až v roce 2004. Mají celkem 34 různých parcel s odlišným půdním složením, zpracovávají je separátně, hospodaří bez chemie. Dnes patří ke špičkám Pouilly-Fuissé, jejich nejlepší vína Ancestral 2014 a Quintessence 2014 získávají ocenění v Americe i ve Francii. Robert Parker zveřejnil v dubnu Ancestral s 90-ti body, Gilbert & Gaillard 2015 dal Quintessence 92 bodů a Les Meilleurs Vins de France dokonce 93 bodů. Slušná kariéra za pouhých 12 roků lahvování pod vlastní značkou, navrch ještě recenze na česky psaném wine-blogu Sklenicka.com :-)

Paní Catherine mě provedla provozem nového vinařství. Dva velké pneumatické lisy, nerezové tanky s řízením teploty, sklepy s barikovými sudy. Všechno prostorově velkoryse řešené, dokonale čisté. Degustační místnost je v přízemí starého domu rodičů, jehož zázemí už přestalo stačit pro nový moderní podnik. Přeskočili jsme dvě vyprodaná vína s nižší cenou, La Roche a Saint-Véran, bohužel, protože po domácí degustaci základního Mâcon-Villages bych na ně byl ještě zvědavější.

Clos de la Bressande 2014, Mâcon-Villages AOC
Baculatá noblesní lahev a klasicizující etiketa, celokorek. Světle žlutá citronová barva, ve vůni zralé žluté ovoce až do přezrálých tónů blum, broskví a meruněk, trochu citrusy. V chuti jednoduché s pěknou kyselinou, lehkým ovocným tělem (citrusy) s kamenitou mineralitou. Příjemně čerstvé a svěží, moje poslední poznámka z vergissonské degustace je „easy-going.“ Svěží a živé základní víno s jasným charakterem.

Podle dodatečných informací je to jednohektarové single-vineyard víno s třicetiletými výsadbami Chardonnay a celkem sedmi tisíci vyrobených litrů (přes devět tisíc lahví). Lisují se celé hrozny, po sedimentaci se mošt stáčí a kvasí v nerezových tancích s řízením teploty (kvašení se prodlužuje chlazením). Žádné sudy, v chuti je zesílené jen delším ležením na kvasničních kalech. Poslední poznámky o výrobě patří vpodstatě všem vínům, odlišnosti mohou být jen v použití barikových sudů u „vyšších“ vín.

Terroirs 2014, Pouilly-Fuissé AOC
Už na první pohled vypadá dobře: na mladé Chardonnay docela plná světle žlutá barva s teplým podtónem. V intenzivní vůni mix ovoce (broskve a citrusy) a květin, po rozdýchání převládnou zralé citrusy a medové tóny. V chuti suché a svěží s dobře zakomponovanou kyselinou, citrusy a žlutomasé ovoce a výrazná mineralita. Plnější ležením na kvasničních kalech, s lehce kořeněným závěrem. Přitažlivé, svůdné a svěží.

Cuvée z pěti parcel v Pouilly-Fuissé s průměrným stářím keřů kolem čtyřiceti let a výrobou asi 60 hektolitrů z hektaru. Lisují se celé hrozny, po sedimentaci se mošt stáčí a kvasí v nerezových tancích s řízením teploty (kvašení se prodlužuje chlazením). Podle etikety 13% alkoholu, celkově působí až příjemně nasládlým dojmem, elegantně a bohatě (až luxusně). U Burgund je vždycky velký otazník nad cenou, ale s českou cenou do 450 Kč za sebe soudím, že koupit!

Authentique 2014, Pouilly-Fuissé AOC
Chardonnay z křídových svahů pod vrcholem Roche Vergisson, bohatých na pravěké zkameněliny, školené v nerezu. Světlá citronová barva, ve vůni tenčí a ostřejší, než Terroirs, citrusy a žluté ovoce. V chuti podobně jednodušší, ovocnější, hodně živé a hodně suché s pěknou kyselinou a tenčím, asketičtějším projevem, který nechává vyniknout minerální tóny. I přes jistou strohost je víno zaoblené a příjemné. Má méně odboček a méně luxusní projev než Terroirs, přesto působí hodně živě. Na první dojem výborné k rybám.

Vyrábí se asi 5000 lahví ročně, takže spíš malý objem. Většina konzumentů možná dá přednost okázalejším a opulentnějším Terroirs, které je dokonce trochu levnější. Nižší cena je daná nejspíš trojnásobným počtem vyrobených lahví.

Ancestral 2014, Pouilly-Fuissé AOC
Podrobnější popis si nechám až na domácí degustaci, podle stručných poznámek z degustace ve vinařství pochází hrozny ze dvou starých parcel s padesátiletými výsadbami z úpatí Vergissonu z vápenco-jílovitého podloží, které zadržuje vodu. Díky tomu je víno plnější a kulatější, tomu pomáhá i vyzrávání ve starších barikových sudech. Komplexní nos až doslana, v chuti důraznější ovoce, díky bariku zatím tenčí, ale v ovocném projevu zralejší. Je cítit sud, plná a dlouhá dochuť. Jen 5000 lahví.

Quintessence 2014, Pouilly-Fuissé AOC
Podle prosincové ochutnávky ve vinařství jen 6,5 tisíce lahví, hrozny pochází z několika málo nejlepších parcel Vergissonu (45-leté výsadby) a používají se nové sudy (1, 2 a 3 roky). Na nose sud a mineralita, v chuti hodně suché, ovoce s lehkým dotekem koření, mineralita, připravené na delší archivaci. Důrazné a silné víno. Podrobně zase až dodatečně z domácí degustace.

Krásná vína a sympatičtí lidé. Začalo to jako orientační závod v mlze a skončilo výbornými šardonkami se svébytným charakterem jasně odlišeným od Côte d’Or, ale podle prvních dojmů s velkou kvalitou a poměrně nízkou cenou. Soukromě potvrzuju, že je to radost pít a poměr kvality a ceny je na Burgundsko výborný (nákupní cena jejich Mâcon-Villages je nižší než u dobré toskánské Vernaccie di San Gimignano, nekecám!). Já bych do toho šel, teď jen jestli se najde aspoň šedesát bedýnkářů :-)

V lednu ještě žádné maconské bedýnky organizovat nebudu, stačí beaujolaiská bedýnka, kterou jsem vyhlásil minulý týden. Kromě jedné (vynikající) šardonky je v ní pět příkladů parádních červených vín z odrůdy Gamay ze dvou vinařství, která se už dlouhé roky umisťují mezi desítkou nejlépe hodnocených v Beaujolais. Úvodní článek je tady, přihlásit se můžete tady!