Dnes jen pár fotek, řeči si schovám na jindy. Úvodní fotka se dá rozkliknout a hned je jasné, kam jsem jel.    

A tady je to už černé na bílém, Alsasko.

Program prvního dne, a modří už vědí :o)

Napřed degustace, potom prohlídka sklepů s Lucile Jeandel. Vinařství Kuentz-Bas, biodynamici. Největší překvapení? To nebylo jedno víno, ale precizní práce a čistota ve všech třech řadách vín, od základu až po Grand Cru.  Nic takového z domácí scény neznám, a kdybych si jel jen najít nějaká skvělá vína, mohl bych jet rovnou domů. Pecka mezi oči!

V Alsasku už všechno dozrává, sklízet se začne od prvního září. O dva týdny dříve, než obvykle. Tohle je lehké, Pinot Noir :o)

Z ampelografie bych propadl, tak jsem si pomáhal chutí. Ale marně, něco jsem dal podle barvy, něco podle chuti, něco vůbec.

Nachmelená mládež v Eguisheimu zrovna něco slavila, tuhle kašnu jsem měl na blogu vyfocenou už před mnoha  lety. Jestli mám nějaké úchylky, tak jedna z nich je na alsaský Muscat Grand Cru. Na večerní uklidnění jsem v Eguisheimu jeden koupil a byl to omyl. No jestli mě nepotká nic horšího, než bezvýraznej nudnej Muscat za 12 EUR, tak to bude dobrý.

Ještě večerní pohled z okna apartmánu hned po ubytování v osm večer. Hrázděný interiér, spousta místa, děsná kombinace napoleonského nábytku s rádobymoderním designovým a neuvěřitelně ohavné rudé lampičky u postele, no nekupte to. A vlajka vzhůůůůru letí…