Tento týden byl ve znamení představení nového ročníku ryzlinků Schloss Johannisberg a dopíjení vín z dávných Komunitních bedýnek. Z degustace se Stefanem Doktorem ve Foltýn Wine (dříve Winom Wine) jsem ale nepřinesl fotky, takže jen stručně: ryzlinky 2014 ze zámku Johannisberg i GH von Mumm jsou už důrazné v projevu, hodně plné, kořenité. Tam, kde je Mosela ještě éterická a nevyhraněná, Rheingau už je jasně vyhraněné a hodně plné v chuti. Záviděl jsem Stefanu Doktorovi tu neuvěřitelně dlouhou historii plnou velkých jmen, když může mluvit o tom, že současné označení vín na Johannisbergu barvami (Gelblack, Rotlack, Grünlack) zavedl už kníže Metternich.
Zweigelt Goldberg 2011, Judith Beck
Jeden z vůbec nejlepších Zweiglů, co se mi kdy dostaly do skleničky, ale stejně si budu trochu stěžovat na předčasné otevření. Stále si myslím, že by mu tři roky hodně prospěly. Od kabernetových tónů ve vůni hned po otevření až po svíravý akord kyseliny a taninů v chuti. Kabernety (Sauvignon i franc) připomíná už temnou fialovou barvou, paprikou a pepřem ve vůni. V letošních tropických letních večerech spoléhám na to, že se víno provzdušní a ohřeje rychle, ale po dvou hodinách venkovního sezení je vůně krásně hladká, zeleninová aromata jsou fuč a zbylo jen luxusní koření a parfémový jemně ovocný tón. V chuti pěkná kyselina a vyzrálé ovoce. V závěru se stále prosazují taniny a dávají tušit, že pár let archivace by bylo lepší. Kvůli těm taninům v závěru jen 90 bodů/100, ale bude líp!
Když jsem ve středu psal o tom, že v tropickém letním večeru osvěží hlavně kyselina, vzpomněl jsem na Sauvignony, které jsem přivezl v únoru 2013 ze Sancerre. Nebyly tak populární jako ovocné Pouilly-Fumé, takže mi pár lahví zbylo. Silex nezklamal!
Už na sauvignonovém kole Prague Wine Trophy 2013 zabodovalo Treuilletovo Pouilly-Fumé výš, než Silex. Pro mě to bylo překvapení, protože v Sancerre se víc cení Silex. Zjednodušeně řečeno to je tak, že tam jsou dva druhy podloží. Vápenité vodozádržné půdy dávají vína s opulentně ovocným projevem a kamenité, křemičité, vodopropustné půdy dávají tenká minerální vína. Ještě jednou to zjednoduším a napíšu, že v tenčím těle vín ze Silexu se mineralita víc prosazuje, a mineralita je to, co Francouzi v současnosti oceňují nejvíc. S cenou přes pět stovek prostě nemá takovej sex-appeal jako barikované Pouilly-Fumé s přitažlivým ovocným projevem za 300…
Sancerre 2011 Les Anges Lots, Pascal et Nicolas Reverdy
Nápis vieilles vignes na etiketě znamená vinice vysazené ve čtyřicátých letech, takže asi šedesát let staré. Žádný dub, ale velký čtyřtisícový sud, bez filtrace a skoro bio, tedy bez certifikace. Skoro rok na kvasničních kalech, víno v sudu kvasí a následně zůstává i s kaly. Bachratá burgundská lahev s jednoduchou etiketou, celokorek. Ve skleničce světlá citronová barva, na nose mix květin a ovoce (meruňky), maličko dřeva a kamenitá mineralita. V chuti suché s výraznou sauvignonovou kyselinou (tipoval bych si na zjemnění malým zbytkem cukru), v těle střídmé až málo plné, ale se spoustou zajímavých chuťových odboček (dřevo, koření, mineralita). Ještě si zachovává svěžest, ale v těle se už začínají prosazovat zralé ovocné a kořenité tóny. Krásně dlouhé. Díky lehkosti a kyselině velmi vhodné do horkých letních večerů.