Můj vztah ke zvířatům dostal ve čtvrtek nový rozměr. Ráno jsem nenastartoval auto. Baterka dobrá, startér točil, motor mlčel. Děti přijely pozdě do školy, a když jsem už za světla otevřel haubnu, uviděl jsem to, co vidíte na fotce.

Kuna nebo kočka, nějaké zvíře překousalo kabely zapalování. Ochrana přírody je jistě záslužná věc, ale já bych se přimlouval za ochranu člověka před přírodou. Měla by být nějaká hranice, za kterou by už příroda neměla zasahovat do mých soukromých záležitostí, a kabely k motoru mého auta jsou docela jistě za touto hranicí. To zvíře bych rád chytil! Z nesnází pomohl kamarád, odvezl děti do školy a odpoledne mi půjčil auto, abych si je mohl ze školy zase přivézt. Stálo mě to několik lahví vína, dvě z nich jsme otevřeli společně.

Chtěl jsem si před nadcházejícími Bedýnkami Šampiónů (a Galapřehlídkou PWT) přechutnat dvě vína. Rakouské biodynamické Zweigeltrebe Reserve 2009 (Weingut Sepp Moser) předvedlo, že už je na vrcholu (nebo těsně za ním) a zlepšovat se už nebude. Třešňovo-višňové, peckovité, chladné je lepší než ohřáté, je na čase ho vypít. Boeriho Martinette 2008 je naopak stále krásně ovocná, na jazyku zpočátku perlí, jakoby hrozila, že se rozkvasí, ale vypili jsme ji první. Paráda!

To není psací stůl, v pátek večer mi z Itálie přijelo Monstrum. Poslepovaná bedna ze tří krabic s vínem. Můžu si za to sám, když jsem byl v pondělí s dětma u zubaře, našel jsem v mobilu e-mail od Gianluky Battaglio, že mi posílá krabici s vzorky vína, plus seznam. Tak jsem mu hned z čekárny namačkal odpověď, ať mi vymění Barbaresco a Barolo za základní nerezová vína z Barbery a Nebbiola, ty jsou pro mě důležitější. To by ale nebyl Ital, aby to vyměnil, přidal Barbery k Barolu a poslal všecko. Nakonec přidal i Arneis a Grignolino, oblepil to lepicí páskou a poslal jako stavebnici Merkur, 22 lahví. Užij si to a napiš mi degustační poznámky, Best Regards! Varování ministra zdravotnictví: na Skleničkově blogu bude měsíc italských vín!

S Gianlukou jsem se setkal v říjnu v italské Peschieře del Gardo na degustačním maratónu pořádaném firmou Iron3. Bůhvíproč jsem si tehdy místo Gianluky vyfotil jeho sestru s Barolem:o) Napsal jsem mu, že nechám vína pár dní odpočinout, ale v neděli večer jsem nevydržel a otevřel dvě suchá bílá z odrůdy Arneis.

Odrůdě Arneis se v Piemontu taky říká bílé Nebbiolo nebo bílé Barolo. Bílé Barolo za tři stovky, nekupte to! Jenže tyhle přezdívky vznikly tak, že vinaři vysazovali Arneis ve smíšených výsadbách spolu s místní královskou odrůdou Nebbiolo. Jedna legenda praví, že se v Barolu používá pár procent odrůdy Arneis ke změkčení tříslovin Nebbiola. Druhá legenda říká, že smíšené výsadby se vysazovaly proto, že Nebbiolo je pozdní odrůda, a dříve dozrávající bobule Arneis měly odlákat nebeské ptactvo od mnohem cennějších bobulek Nebbiola. Vyberte si sami podle sebe, které vysvětlení se vám pro bílé Barolo zdá lepší, ostatně o každém z nás nejlíp mluví jeho vlastní rozhodnutí :o) Každopádně plocha vinic osazená Arneis není velká a v průběhu let výrazně kolísala od zapomnění do jakéhosi udržitelného rozvoje. Na přelomu tisíciletí to bylo už asi 740 hektarů, v roce 2006 něco přes 600 hektarů, vesměs jen v piemontských provinciích Roero a Langhe.

Langhe Arneis 2012 Perlei DOCG, Battaglio
Roero Arneis 2013 Piasi DOC, Battaglio

Pokud jde o etikety, jako grafik doporučím vinařům / čtenářům  Skleničkova blogu zelenou nepoužívat, rád vysvětlím proč :o) Langhe má světlejší žlutou barvu se zelenkavým odstínem, Roero naopak pěkně vyzrálou žlutou s teplým odstínem. První pokus: jestli poznám, které je dražší? Langhe má jednoduchou vůni italských bílých vín, spíš do svěžích květinových vůní a žlutého ovoce, po chvíli zavane i spálená kůrka na vánočce. Roero je zpočátku zavřené, minerální a jemňoučce zrale ovocné.

Langhe Arneis 2013 má na jazyku jemnou perličku, chuť je svěží, nesená tóny nezralého ovoce. Úplně suché, lehké, s výraznou kyselinou a kořenitostí, nejspíš čerstvě nalahvované a zábavné svěžestí. Rychlá dochuť, ale směs nezralého žlutého ovoce drží na patře docela dlouho. Díky lehkosti a svěžesti se mi chce víno podceňovat, ale není to žádná rychlovka na jeden večer, ale svádí k dalšímu (a dalšímu…) napití a vlastně si vůbec nezadá s dobrým suchým Sauvignonem :o) Zajímalo by mě párování s jídlem. Ryby určitě, saláty taky, paštiky? vsadím se, že taky.

Roero Arneis 2012 je výrazně vyzrálejší víno, plnější, s tóny zralého ovoce a náznakem kořenitosti, ale taky bez svěžesti prvního Langhe. Trochu nudnej starší bratr, řekl bych. Hádám, že Roero bude v ceníku dražší, ale moje volba je Langhe. Chyba, Battaglio to má stejně jako já, Langhe si cení víc. S Eurem za 28 kaček by Langhe v Čechách stálo přes 300, Roero asi 270. Při popsaném projevu by Roero za 270 Kč byl špatnej kšeft, Langhe za 320 Kč už lepší, ale neznámé víno z neznámého koutu Itálie a z neznámé odrůdy je něco jiného, než neznámej moselskej ryzlink za 300 Kč nebo burgundská šardonka, to se těžko prodává (i kdyby bylo stejně dobré jako loirské Sauvignony, což možná je?).

Pokračování příště, další dva týdny budu asi v zajetí piemontských odrůd a medailových vín Prague Wine Trophy :o) Jestli si chcete zkusit, jak dobré je víno, které dostalo 91, 90, 89, 88 (a tak dále:) na mezinárodní soutěži, můžete si to vyzkoušet tady a obodovat vína podle svého :o) Nové Bedýnky Šampiónů jsou tady, přihlásit se můžete tady. 

Už jste pili Arneis? Grignolino? Ruché? Cortese a Barberu? Jak se vám to líbilo?