O čtvrteční degustaci vinařství Tanzberg v malostranské vinotéce U Mouřenína se mi bude psát dobře. Měl jsem nabitý začátek týdne a ve čtvrtek odpoledne jsem dostal injekci do pravé ruky (tenisový loket). Ruka bolela jako čert a uvažoval jsem, že zůstanu doma. Nakonec jsem jel a ruka během koštu zázračně přestala bolet – určitě za to může desítka tanzberských vín!

Hlavním tahákem degustace asi nebyla vína, ale protagonista a majitel vinařství Tanzberg. Na značnou část publika působí Vladimír Železný jako čertík z krabičky, takže napřed k jeho osobě. Je jasné, že rád mluví o víně a že jeho lehce sebestředná prezentace může intelektuály vzdělávané soustavným studiem dobře vybraných wineblogů iritovat :o) Ale je taky pravda, že větší část publika byla zaskočená zrovna některými informacemi, které winegeekové považují za zřejmé, a že pro většinu publika to byla záslužná osvěta. Železný si pro prezentaci svých vín vybírá dobrá a nosná témata (vinice, klasifikace vín, hektarové výnosy atd.) Za sebe bych si přál u každého vzorku chvíli klidu na posouzení vína, ale celkový dojem je rozhodně dobrý. Na spodním obrázku část návštěvníků hltá Železného výklad (namísto jednohubek bohatě prostřených všude na dosah ruky :o) Mimochodem Tanzberg dnes vlastní 46 hektarů vinic na vynikajících pálavských tratích, už ta veliká rozloha ukazuje, že Železný ví, co dělá.

Ze dvou šumivek podávaných na začátku se mi víc líbil Sekt Cabernet Sauvignon 2011 s plnou, lehce narůžovělou barvou, herbální a medovou vůní. V chuti příjemně minerální, ovocné i herbální, s lehkým dotekem tříslovin a lehce natrpklým závěrem. Osobité, výrazné ale dobře pitelné víno.

Vlašák 2013 z Goldhammeru, VOC Pálava, měl světle žlutou barvu, z popisu vůně se omlouvám pro začínající rýmu. V chuti hodně suché, lehké a kořenité, s mírně pelyňkovou dochutí. Lehkost tady beru jako přednost, vlašák podle Skleničky nemá být žádné baroko přetěžkané cukrem nebo extraktem. Pěkné a dobře pitelné. Chardonnay 2013 (Anenský vrch) je naopak těžší oříšek, ale dobře provedený. Zlatavá barva, ovocná a minerální vůně, v chuti pěkná kyselina, máslo, oříšky, sud a trochu kouře, slušně dlouhé a „seriózní,“ dospělé víno. Tady poprvé jsem měl dojem, že je na něj ještě brzy, že by mělo na otevření ještě nejmíň rok počkat, a možná by se to dalo napsat i o předchozím vlašáku.

Ryzlink rýnský 2013 ze Slunečné bych nejradši přeskočil, mám v zápiscích samé výhrady. Hlavně kyselinu oddělenou od těla a mírně reduktivní projev jako z mělnické opuky. Ze dvou Sauvignonů 2013 z Turoldu (suchý a polosladký) mě víc bavil ten se zbytkovým cukrem. Suchý Sauvignon působil v chuti rozhádaně a přezrále (i díky vyššímu alkoholu), polosladký byl pro mě harmoničtější a prostě líp vybalancovaný. Za mě důkaz, že dobře zakomponovaný zbytkový cukr není zločin.

Pinot Noir 2008 Anenský vrch je další typický tanzberský Pinot, odrůdový, už hladký věkem, s pěknou kyselinou a lehkou trnkovou natrpklostí, která mi dříve vadila. Dnes to ocením víc, ale stále se mi víno zdá syrové a příliš mladé.

Poslední Cabernet Sauvignon 2008 z Turoldu Vladimír Železný nadšeně vychválil. Je to důkaz, že úspěch má mnoho otců, protože je veřejným tajemstvím, že tanzberský kabernet byl zpočátku jakási Železného Nekázanka. Tak jsem si medil, že jsem už před sedmi lety vychválil CS 2005 jako nejlepší vzorek z prázdninové zastávky v Tanzbergu, je to tady. CS 2008 je víno dlouho chované v sudu, dokonale uhlazené, komplexní a konečně vyzrálé. Krása!

Jestli jsem se tady kriticky vyjadřoval k některým vínům, bylo to většinou proto, že jsme je pili příliš mladá (Železný to ještě podtrhl tím, že u některých dodával: kolik lahví ještě máme? 800!) Soukromě mi vyšel jako nejlepší zase Cabernet Sauvignon 2008, už ten ročník to říká jasně. Z poslední degustace před několika lety ve mě přetrvával dojem, že Tanzberg dělá dokonalá vína do gastronomie. Čistá, odrůdová, ale jaksi málo osobitá a výrazná. Ze čtvrteční degustace U Mouřenína jsem měl naopak pocit, že vinařství míří jinam a má mnohem vyšší ambice. Ta vína jsou už dnes osobitá, určitě nejsou šablonovitě gastronomická (díky výraznému charakteru je některých do gastra až škoda :o) a mají schopnost časem nazrávat. Pro mě hodně příjemné překvapení a určitě se budu v budoucnosti snažit sledovat, co bude Tanzberg dělat.

Vstupné za pana Skleničku uhradil pořadatel, vinotéka u Mouřenína.