Letos přišla zima nevítaně brzo. Mám dojem, že jsem ještě nastavený na léto nebo jaro a ještě dva měsíce tepla bych vydržel? Jediná výhoda je, že při současných teplotách můžu chladit bílá vína za oknem. Je to lepší než nízké teploty v chladničce a kulturnější než -18˚ v mrazáku. Ryzlinkům to svědčí :o)

Bílou směs Encruzada a Malvasie si doma chladím už týden. Do portugalských bedýnek jsem nominoval stoprocentně barikované čisté Encruzado, k vánočním svátkům mi oříškový a máslový projev bariku seděl líp. Pro sebe jsem si koupil navíc i krabici lehčí a pitelnější směsky s Malvasií: barikované Encruzado smíšené s nerezovou Malvasií. Výsledkem je víno napůl cesty mezi barikem a nerezem, mezi svěžestí a závažností, takovej hybrid.

Na etiketě stojí Malvasia Fina, zřejmě portugalské synonymum pro bílou Malvasii. Malvasie jsou pro mě trochu matoucí středomořská rodina: stará pořekadla (sladký jako malvaz, možná se se tím myslí Madeira?) naznačují, že Malvasia dává hodně cukru a sladká vína, já jsem zase slyšel od italských vinařů, že přidávají Malvasii do bílých směsí, aby měly víc kyselin. Synonymické rodiny jsou občas nepřehledné a Malvasia vede, už jsem se dočetl i to, že je totožná s Vermentinem (rozšířeným v Itálii a Francii a pod dalšími jmény nejspíš i dál)  a příbuzná s maďarským Furmintem. Do Encruzada se raději ani pouštět nebudu, je to nejspíš čistě portugalská, autochtonní odrůda a kromě dvou portugalských degustací a jedněch komunitních bedýnek jsem o ní nikdy neslyšel… (abych tu portugalskou lokálnost uvedl do správné souvislosti, nejlépe srovnáním s výměrou českých a moravských vinic: v portugalském Dão je asi 7.500 hektarů Malvasie Fina… :o)

Titular Encruzado/Malvasia Fina 2013, Dão D.O.P., Caminhos Cruzados

Svěltá nazlátlá barva, mix barikové nazrálosti a nerezové svěžesti. Ve vůni tráva, květiny i žluté ovoce, oxidativní tóny ze sudu jsou na hranici rozpoznatelnosti. V chuti suché, středně plné až plné, s jemnou kyselinou a stejně jemným kořením a minerálním závěrem. Prolíná se svěžest a travnatost Malvasie s máslovitostí, sudovou kulatostí a mírně oxidativním projevem Encruzada. Docela dlouhá dochuť. Příjemně pitelné, zajímavé víno – tedy pokud nemusíte nutně mít známé mezinárodní chutě (Chardonnay, Riesling, Tramín…) a chce se vám zabývat se i lokálními, autochtonními odrůdami.