Už před lety jsem na starém Skleničkově blogu zmiňoval myšlenku o ontologickém dluhu, tedy že naše bytí je vždycky na úkor někoho (nebo něčeho) jiného. Nejde jen o to, že za moje bytí (a potažmo blogování:) zaplatilo životem bezpočet kuřat, kachen či prasat nebo že stromy zabírají místo jiným stromům nebo keřům. Docela názorné je to v rodinách, které mají tři a víc synů – ten poslední se musí celý život smiřovat s myšlenkou, že kdyby se nenarodil on, mohli mít rodiče vytouženou Janičku. S vínem je to samozřejmé, jestli dnes večer vypiju lahev Erbesova ryzlinku 1991 Erdener Treppchen, už ji nemůže vypít někdo jiný.  Vinaři to znají: když na hektaru vinice pod lesem vysadí šardonku, tak z něj nebudou sklízet Merlot. Platí to i o lidském štěstí? Když jsem dnes večer šťastný, je to na úkor někoho jiného? Když mám radost, musí být někdo jiný smutný? Doufám, že ne!    

Francouzští vinaři prodávají svoje  víno za nejlepší (nejvyšší) ceny na úkor Itálie, Španělska i USA. Už je to tak, a letošní pokles úrody hroznů v Itálii posadí na první místo ve sklizni zase Francii (přes 46 milionů hektolitrů, 2.Itálie 44,4 milionů hl 3. Španělsko 4. USA), zdroj je tady. Pokud jde o ceny, kterých na trhu dosahují, tržby z francouzského exportu se odhadují na 7,8 miliardy EUR, to je víc než mají dohromady druhý a třetí v pořadí, Itálie a Španělsko. Jen u nás poučka o ontologickém dluhu neplatí: díky mimořádné úrodě sicilských, moldavských a mnoha dalších neznámých dotovaných vinic se v Čechách prodává stále víc moravského vína. Bojím se, že na tom letošní (ne)úroda nic nezmění.

A teď vážně :o( Letošní íránské „Happy“ video a následné tresty za jeho autorství inspirovaly vinařské činovníky k radikální iniciativě namířené proti nelegálním dovozům vína do ČR. Protože se nedaří postihovat dovozce a výrobce, navrhuje SV ČR postihovat konzumenty. Je připravená novela zákona stanovující tresty vězení a po íránském vzoru i tělesné tresty (až 91 ran bičem) pro spotřebitele, kteří si koupí nepravdivě označené víno. „Slibujeme si od toho větší zájem spotřebitelů o původ vína a větší vzdělanost laické veřejnosti,“ prozradil president SV ČR. K prosazení kontroly vytvoří SV ČR akční výbory, které budou kontrolovat spotřebitele a prošetřovat udání až dvanáct měsíců zpětně. Beztrestnost spotřebitelům zajistí jedině nálepka „Vína z Čech, vína z Moravy,“ neboť takto označená vína budou vyjmuta z pravomoci dohližitelů. „Spíš než o kriminalizaci nelegálních dovozů jde o jejich regulaci. Tedy o to, kdo smí a kdo nesmí přimíchávat cizí vína do domácích a deklarovat je jako domácí. Chceme, aby to mohli dělat jen skutečně kvalitní vinaři, kteří budou garantovat vysokou kvalitu výsledného produktu,“ říká zdroj z Velkých Bílovic, který si nepřál být jmenován. Je to rázná odpověď všem pochybovačům, kteří SV ČR vyčítali, že neví, na kterou stranu se má ve věci nelegálních dovozů postavit!

O víkendu jsem našel poslední lahev z loňského předvánočního dovozu, Pinot Noir 2011 z Domaine de Villargeau (údolí Loiry). Víno ze škatulky „levné každodenní pití,“ jehož místo letos zabere Titular Red z předvánoční portugalské bedýnky, které je ještě o padesátku levnější. Zajímalo mě, jak obyčejný Pinot z nerezového tanku přestál rok ve sklepě? Docela dobře, v poznámkách mám světlou rubínovou barvu, naleželou vůni se zeleným projevem a příjemnou zemitostí a kořením. V chuti odbouraná kyselina, lesní tóny od ovoce (jahody, maliny) až po jehličí a koření, ale ovoce se už vytrácí a signalizuje, že víno se už k lepšímu vyvíjet nebude. Jednoduché víno, před rokem jsem si v něm při větším soustředění nacházel zajímavé nuance, ale myslím, že čas je uhlazuje a odbočky zavírá. Rychle vypít!

Portugalská vína objednám v úterý, kdo ještě váháte s přihláškou, neváhejte!