Měl jsem ho před dvěma roky v Komunitních Bedýnkách a stále mám pro něj slabost, ale dnes to napíšu stručně, protože mám od rána dvoudenní job jako porotce soutěže vín. Ve středu pořádala Italsko-česká obchodní komora s Consorziem Vino Nobile di Montepulciano prezentaci pro obchodníky v Grand Hotelu Bohemia.

Na horní fotce je Emilia Marinig, Holanďanka zastupující vinařství Tenuta di Gracciano Della Seta. Pozvala mě, protože jsem s pomocí její Enotecy Nederland kdysi přivezl do Komunitních Bedýnek vína z Marché, ale chvíli to vypadalo, že potřást si rukou s papežem je jednodušší než se dostat na akci Italské obchodní komory :o)

Nejen proto si zaslouží podrobnější zmínku: vína Tenuty di Gracciano Della Seta tvořila snad nejvyrovnanější soubor. Počínaje svěžím, plným ovocným rosé ze Sangiovese, přes Rosso di Montepulciano 2013 s úžasnou ovocnou a lesní vůní (která popravdě slibovala víc, než mohla chuť splnit), až po Vino Nobile 2010 s lehkou animální vůní a kompaktnější Riservou. Ceny ještě neznám, ale byla to moc pěkná sada.

Na další fotce pózuje Emilia s kamarádkou z vinařství Tenute del Cerro.  Tenuta del Cerro nabízí technicky dokonalá, jemná vína, ale chybělo mi v nich překvapení, vzrušení. Prostě jsem se s nimi minul.

Luigi Frangiosa a La Ciarliana. Kdybych měl vybrat jedno jediné víno z celého večera, tak jeho Vigna Scianello 2007. Čisté Sangiovese, čistá nádhera. Pěkná kyselina. koncentrace, komplexní vůně s navinulým ovocem a podobně to je v chuti – samet a navinulé ovoce. Krása! Zpátky na zem: podle ceníku by u nás stálo asi 750 Kč, ale i za tu cenu by bylo výborné.

Vinařství Il Macchione zvolilo úplně jiný přístup a prezentovalo tři za sebou jdoucí ročníky Vino Nobile. 2007 měl plnou barvu i vůni a plnotučnou kultivovanou chuť, 2008 byl naopak lehoučký a trochu postrádal jemnost. 2009 měl báječnou kyselinu, víc elegance a ženskosti a výhled, že se bude vyvíjet k obrazu silného ročníku 2007. Dělají jen asi 10.000 lahví ročně a rozdíly mezi ročníky jsou velmi poučné.

Vinařství Lunadoro, pan Gigliola a další silná kolekce. Nesmírně silné Rosso di Montepulciano 2012 s  výraznou ovocnou a animální vůní a poměrně důraznou chutí. Vino Nobile 2010 mělo pěknou kyselinu, ale po Rossu mu chybělo překvapení. Riserva 2008 měla zase animální vůni Rossa, tentokrát příjemně vyhrocenou těkavkami á la Barvy a Laky, extraktivní plnou chuť jdoucí až dosladka. Moc pěkné.

Poslední fotka: vinařství Boscarelli. Zase živočišné tóny v Rosso di Montepulciano a pěkná, těžká chuť Riservy 2010. Podrobnosti o Vino Nobile, měsících v sudu a drobných příměsích dalších tradičních nebo mezinárodních odrůd jsem si nezapisoval. Soukromě fandím spíš tradičnímu Vino Nobile, ale občas se nechám strhnout i modernou, to znamená barikovými sudy a tak. Pěkná akce a být to o měsíc dřív, asi by se do aktuálních toskánských bedýnek nějaké Vino Nobile dostalo. Ale není všem dnům konec, z těch vín by se dalo sestavit hned několik Komunitních bedýnek :o)