Obvykle tady nedělám reklamu cizím webům, ale tři moravské šardonky si zaslouží vyjímku. Včetně vyjímky z pravidla, že si k zveřejnění vybírám jen vína, která můžu doporučit. Malý paradox – následující vína nemůžu doporučit, ale přimlouvám se za to, abyste si je přesto koupili a vyzkoušeli. Jak je hodnotím se dozvíte v následující recenzi.

Znalci už vědí, že vyjímka z reklamního pravidla patří webu ovíně. Díky široké obci připěvatelů má kvalita příspěvků vysoký rozptyl, a občas se objeví vynikající text. Doporučuju přečíst si úterní text radka (velká poklona!) o několika zajímavých moravských šardonkách, tam je to podstatné a nemá cenu to sem opisovat. Mě článek vyprovokoval k tomu, že jsem vyrazil do 15 km vzdáleného Kauflandu a utratil 567 Kč za tři vína. Taky jsem se naučil ověřovat evidenční čísla jakosti moravských vín na webu SZPI – přečtěte a vyzkoušejte sami! Tak jaká byla vína?

Chardonnay 2011 Pozdní sběr,  Oldřich Drápal, 199 Kč (Kaufland)

Pěkná zlatožlutá barva, světlý odstín, odrůdově typická. Ve vůni nevýrazné, odrůdové, s muškátovým oříškem  a potlačeným ovocem, po chvíli se objeví mokrý hadr a vůně působí unaveně. V chuti je to podobné, suchá šardonka s utahaným projevem, potlačenou ovocnou složkou a zřetelnou mineralitou typu mokré vápencové omítky. Zkažený závěr chuti a krátká dochuť. 13,5% alkoholu a hrdě uvedená trať, „Nad svatým Leonardem“ v Klentnici. Zaměnitelný průmyslový výrobek, nic pozoruhodného v dobrém ani ve zlém. Původ hroznů? Průmyslové šardonky ze Sicílie i z Argentiny chutnají podobně, prostě průmyslově, ale moravské víno obvykle prozradí kyselina. Tady kyselina zprvu neprozrazuje nic a prosazuje se až po chvíli. Po prvotním váhání hlasuju pro Moravu, ale žádné vyznamenání to pro Moravu není. Vlastně nejzajímavější na tom víně je evidenční číslo jakosti, které nelze ověřit na webu SZPI (viz odkazovaný článek). To znamená, že tenhle pozdní sběr nebyl zatříděný SZPI a nejspíš… neexistuje :o)

Chardonnay 2011 Pozdní sběr suché, Michaela Balounová, 169 Kč (Kaufland)

Stejná trať i ročník, nižší alkohol (12,5%), stejný korek a stejná barva. Ve vůni trochu expresivnější, naleželejší, s tropickým ovocem, ale v závěru se objevuje podobný tón mokrého hadru. V chuti výraznější ovoce, suché, s tóny od jablek až po tropické ovoce a s počínající nazrálostí až do stařinky. Nezvládnutý závěr chuti degraduje do nepříjemného minerálního tónu. Celkové hodnocení je podobné, zaměnitelný průmyslový výrobek, ale odrůdová ovocnost posouvá hodnocení o kus výš. Rozhodně nejlepší z dnešní trojice. Nutná otázka u každého moravského vína: pochází hrozny z Moravy? Těžko říct, je to mezinárodní průmyslový výrobek z mezinárodní odrůdy, a tak ani kyselina neprozrazuje nic významného, ale spíš ano. Jen celková plnost chuti trochu mate.

Chardonnay barrique Pozdní sběr 2011, Ludwig, 199 Kč (Kaufland)

Ve skleničce světloučká slámově žlutá barva, světlejší než u předchozích vzorků. Ve vůni bez ovoce, jen únava a těkavky, jako by víno právě opustilo barikový sud. Po zamíchání do octových tónů proniká mineralita už popisovaného typu vápencové omítky a tóny kořenové zeleniny, které převládaly v polévkách školní družiny v šedesátých letech. Tahle vůně by přes žádnou zatřiďovací komisi neměla projít. V chuti dominuje zbytkový cukr, který jako milosrdné roucho skrývá chybějící kyselinu i nepříjemnou zemitost s tóny kořenové zeleniny. Tady ani nemá smysl pátrat po původu, už samotný prodej takového vína jako přívlastkového (Pozdní sběr) je zločin. Co jsem napsal o vůni, můžu s klidem napsat o chuti: tohle by nemělo projít zatřiďovací komisí. Strašidlo! Podle evidenčního čísla jakosti jde o stejné víno jako v předchozím případě. Vsadím se, že v barikovém sudu nebylo, ale jakým zázrakem se do něj znovu vtělil zbytkový cukr, to jako pouhý amatérský blogger vysvětlit neumím.

Pocházejí první dvě vína z jednoho lisování? Radkovu konstrukci, kdy z čísla šarže odvodil totožnost, jsem docela nepochopil, ale degustace ukazuje, že asi ano (přinejmenším částečně). Druhá šardonka působí výrazněji, expresivněji, má víc svěžesti, ale všechny charakteristiky jsou podobné. První je jakoby starší a unavenější, trochu pomlácená  sestra druhé. Třetí víno je zpracované takovým způsobem, že o tom ani nemá smysl spekulovat. Tím spíš doporučuju návštěvu Kauflandu a koupi. Závěry?

Napřed dobrá zpráva: moje původní podezření a nejjednodušší vysvětlení zmatku, že se objevil nelegální dovoz legalizovaný přes zatřiďovací rozhodnutí SZPI se nepotvrdilo. Ruku do ohně bych za to nedal, ale kloním se spíš k částečně domácímu původu hroznů, především díky důraznější kyselině. Ta špatná zpráva je, že všechna tři vína mají tak nízkou kvalitu, že má cenu se jimi zabývat jen v souvislosti s podezřením na porušování předpisů. A Svaz Vinařů a SZPI si nejspíš myslí, že ani tehdy ne. Možná mají pravdu?