Náhodný objev, doporučení od dávné italské známé. Vinařství Perazzeta sídlí v Montenero D’Orcia, což je na okraji Orcie čili Brunella di Montalcino. Denominace Montecucco, ve které Perazzeta zatřiďuje svoje vína, je málo známá, ale z Montenera je vidět na druhé straně údolí Banfiho Poggio alle Mura. Zajel jsem si pár kilometrů cestou do Montalcina a koupil pár lahví jako degustační vzorky. O Montecucco prakticky nic nevím, vídám jen občas nějaké lahve v supermarketech. Podle první prohlídky je to podobný systém jako (moje oblíbené) Montescudaio, tedy směsi Sangiovese s Merlotem a Cabernetem Sauvignon a Syrahem. Zrovna na Syrah jsem byl zvědavý, ale přijel jsem do vinařství bez ohlášení a odjel bez Syrahu.
Licurgo Montecucco Sangiovese Riserva 2016, Perazzeta
Čisté Sangiovese. Ve skleničce je nazrálá temná rubínovka se silným cihlovým odstínem, na nose skoro sladká džemová vůně zralého ovoce, sudu a alkoholu. Středně intenzivní, ale projevem spíš vesnická, jednoduchá. V chuti je víno koncentrované, zrale ovocné až do džemových tónů, s vyšším alkoholem (14%). Harmonie OK, ale celkově jednoduchý projev, hodně zralosti a (za mě soukromě) málo kyseliny. Chybí svěžest a energie, ročník 2016 je už asi na konci životní cesty.
Sarejolo IGT Toscana 2021, Perazzeta
Pro srovnání jsem otevřel nejmladší láhev nazvanou Sarejolo a až poté zjistil, že je to čisté Ciliegiolo, toskánská autochtonní odrůda. Ve skleničce je hodně temná rubínovka, na nose zralé třešně a lehce sud. V chuti je víno dokonale třešňové, jako kousnutí do červencových třešní křupek, svěže ovocné s pěknou kyselinou, koncentrované, s mladými, příjemnými taniny. 14% alkoholu. Podle webových poznámek šest měsíců ve francouzských středně velkých sudech. Ciliegiolo se v Toskánsku zase vrací do vinahradů a trochu i do obliby, já si Sarejolo trochu vychladím a budu zkoušet dál. Obě vína mají hodně společného, vyšší koncentraci, sud, vyšší ale ne přehnaný alkohol… mně baví víc mladé Ciliegiolo, ale byl bych zvědavý na mladší ročník Licurga.
Alfeno Montecucco Rosso DOC 2018, Perazzeta
Odrůdově je to 70% Sangiovese a 30% Cabernet Sauvignon, kvašení v nerezovém tanku a dvanáctiměsíční školení v barikových sudech. Ve skleničce je nazrálá granátově červená barva, na nose piniové Toskánsko, aromata pinety s pryskyřicí, červené ovoce, svěžest. V chuti je to hodně koncentrované, působí až nasládle, s vyššími taniny a zase spíš slabší kyselinou. 14,5% alkoholu. Tentokrát je projev dost neuspořádaný, harmonie slabá, první degustace nebavila.
11-23 Montecucco Rosso Riserva 2017, Perazzeta
Sangiovese 68%, Cabernet Sauvignon 20%, zbytek Merlot. Kvašení v nerezu, 18 měsíců ve francouzských sudech. Ve skleničce je světlejší až středně plná rubínovka, na nose krémové až karamelové Sangiovese s kabernetovou oblohou. První dojem z aroma je hodně hutný až karamelový, ale s rozdýcháním a ochlazením přijde svěžest a ovoce, hlavně třešně a švestky. V chuti je to svěží, třešňově ovocné, švestkové, taky kabernetové, plnější s hladkými taniny, ale celkovým projevem (i přes 14,5% alkoholu) spolu s Ciliegiolo asi nejlehčí ze čtyř červených, co mám z Perazzety (jen potřebuje otevřít půl hodiny předem nebo dekantovat, abyste se zbavili karamelových vůní hned po otevření).
Starší ročníky dobře pitelné, byť vesnického charakteru a jednoduššího projevu. Nakonec jsem se doptal, že to je skutečně aktuální nabídka, ale to nejlepší na mě ještě čekalo…
Ibù Montecucco Vermentino DOC 2021, Parazzeta
Velké překvapení. Nechával jsem si Vermentino na konec, protože jsem od bílé nerezovky (správně jsem předpokládal, že Vermentino se dělá v nerezu) nic nečekal. Navzdory očekávání to vůbec nebyl zlomený chudáček, ale pevné energické víno.
Ve skleničce je zářivá slámově žlutá až do zlatavé. Ve vůni je nazrálý buket se zralými citrusy, žlutým ovocem a květinami, přísahal bych na kvetoucí citrony. V chuti je pěkná, silná citrusová kyselina, svěžest, v těle zralé citrusy a žluté ovoce, slaně mminerální závěr. V závěru se už trochu projevuje únava, ale vyšší alkohol pomáhá udržet víno ve formě (podle etikety 14%). Kombinace citrusů, svěžesti, vyššího alkoholu je velmi harmonická, energická a až elegantní. Moc by mě zajímaly novější ročníky, protože jestli je Vermentino školené čtyři nebo pět měsíců v nerezovém tanku po třech letech v takové formě, tak jaký asi bude ročník 23 nebo 24?
Reklama: připomínám úterní uzávěrku nové toskánské bedýnky vín montepulciánského vinařství Tenuta di Gracciano della Seta. Podrobnější informace jsou tady, vína si můžete objednat tady.