Jakmile přestalo pršet, hned jsem vyrazil do San Gimignana. Jednak jsem tam už pět měsíců nebyl, jednak jsem chtěl mít zásoby na zimu a taky poshánět pár vín, která v dubnu ještě nebyla v prodeji.  

Vernaccia Vigna Santa Margherita 2023, Panizzi
Jak šel čas, na podzim 2021 jsem byl nadšený ze všech tří Vernaccií od Panizzi. Šedá etiketa Vigna Santa Margherita mě okouzlila nejvíc, přestože to byla jen střední třída – barikovaná Riserva stála výš. A když jsem prodal a dopil poslední lahev základní zelené Vernaccie, došlo mi, že nejlepší byla ve skutečnosti ta základní. Před rokem už jsem na to byl připravený a letos zase. Základní Vernaccia 2023 nalahvovaná na konci února rozkvetla v půli června do krásy a překonala všechno. Santa Margherita se začala prodávat až v červenci a já jsem ji dostal až teď v říjnu.

Klasická ambaláž s korkem z drti. Ve skleničce je bledá slámově žlutá barva, na nose zralé citrusy a přezrálá jablka, výrazná zralá vůně. V chuti pevná kyselina, strohý ale příjemný projev, hustá až olejovitá hladká textura, vyšší koncentrace. Je to víno ze 100+ let staré vinice, proto vyšší koncentrace a málo ovocný projev. Není to tak okouzlující a příjemné jako byla základní zelená Vernaccia v červenci, ale je to zásadně dospělejší a serióznější projev, přitom svěží a lehký. Kyselina s rozsahem od nazrálostí do štiplavosti jablečné, koncentrace jako mají vynikající oliváče, 13,5% alkoholu. Minerální závěr s lehce naznačeným asfaltově barikovým projevem, všechno v dokonalé harmonii. Jasný adept na archivaci 3 až 5 roků.

Na body by vyhrála Santa Margherita (Cernilli dal 93, já bych hodnotil 92 / 100), s ohledem na cenu a pitelnost bych dal stále přednost základní zelené etiketě. Nebo jinak: je to velké víno, ale na večerní popíjení u moře bych si vybral základní Vernaccii od Panizzi.

I Macchioni Vernaccia di San Gimignano 2023, Casa Alle Vacche
25 hektarů vinic a tři hektary olivovníků asi pět kilometrů severně od San Gimignana, to je Casa Alle Vacche. Nabízejí i ubytování… a tím moje znalosti končí. Všiml jsem si, že recenzenti květnové Anteprimy pochvalně zmiňovali jejich Vernaccii, tak jsem přidal jednu lahev k nákupu, když už jsem byl v San Gimignanu.

Tradiční až klasicizující ambaláž, korek z drti. Ve skleničce je hodně nazrálá, plná slámově žlutá, až do zlatých odstínů. Na nose je středně intenzivní vůně s přezrálým ovocem a lučními květy, je to pěkné, ale soukromě od odrůdy očekávám něco jiného. V chuti se to potvrzuje: přezrálé ovoce i posekané luční květy, úplně suché, víc jablíčkové než citrusové. Dobrá kyselina a celkově čistý projev (+), ale u kyseliny bych hádal na odbouranou jablečnou. Podle projevu jasná nerezovka a tak se nabízí myšlenka na odbourání jablečné kyseliny ještě na vinici a pozdní sklizeň. Tomu odpovídá vyšší zralost ovoce ve vůni i v chuti. 13,5% alkoholu. V závěru náznakově spálený tón. Pokud jde o zpracování, tak úplně bez výhrad, víno září čistotou, ale nejspíš posbírali hrozny hodně pozdě. Technicky je to hodně precizně udělané, ale já mám rád Vernaccii svěžejší a energičtější.

Reklama: nová nabídka moselských ryzlinků je tady!