Dnes to bude jen nespokojené stařecké brblání, nadávání na vína, čemuž se obvykle snažím vyhýbat. Nadšení je lepší a zajímavější, klidně dnešní zápisek přeskočte. Dva Pinoty přivezl kamarád jako dárek, ale podle poznámek myslím, že ho moje brblání neurazí ani nepřekvapí.
Pinot Noir Réserve 2022, Domaine Haeffelin – Heyberger
U vín s komplikovanými názvy vždycky věřím, že to je dobré znamení, protože nač by se někdo namáhal vymýšlet složitý název pro blbé víno, žejo? Tentokrát jen napíšu, že se jménem Haeffelin-Heyberger by měli dělat o kus lepší Pinot. Na webu jsem našel jen údaj o 25 hektarech bílých odrůd a dvou hektarech Pinotu noir, tak pojďme rovnou na víno.
Ve skleničce je světlá rubínově červená barva, griotková vůně podpořená sudem, ale odhadem jsou to spíš středně velké vypalované sudy, ne malé bariky, nebo nějaký mix. V chuti je to ještě hodně mladé, s vyšším obsahem taninů a štiplavým projevem, ovocný projev je slibný, hodně koncentrovaný, ale taniny zatím spíš překážejí. Za dva roky možná, teď to díky pichlavým taninům není žádná radost.
Pinot Noir 8, Cave de Hunawihr
Hunawihrské družstvo jsem měl rád a jejich Pinot Noir 8 skoro nejvíc, ale letos kamarád přinesl z Hunawihru špatné zprávy. Degustace mu nesedla a měl z toho dojem, že dobré časy skončily, včetně Pinotu. Otvíral jsem darovanou lahev s napětím a spíš mu dávám zapravdu. Ve skleničce je světlejší rubínově červená barva, dost pěkná. Vůně je spíš bonbónově průmyslová, jen v druhém plánu třešně a višně, ale celkový dojem je utahané průmyslové víno. V chuti je to o kus lepší a je znát, že je to dobře udělané, tak akorát taninů, třešně, nástup je docela zajímavý, ale v závěru všechno zalehnou taniny jako těžká deka. Není to špatný, ale radost, ovoce, preciznost z doby před devíti deseti roky nenacházím. Časy se mění a co bylo včera, zítra už není. Před několika lety jsem se ještě rozepisoval o Pinotu 8 i hunawihrském družstvu tady. Doporučuju přečíst hlavně kvůli polomyšlenkám o vytrácení se kvality z vinařských družstev, protože jako první se osamostatní vinaři, kteří drží ty nejlepší pozemky. Edit: druhý večer v otevřené lahvi se některé výhrady vytratily (taniny se zklidnily a upozadily, celkový projev je příjemnější), ale stále to vypadá jako slabší hrozny než vína, která si pamatuju před osmi či devíti roky.
Nakonec kamarád vzpomínal na amatérsky vyrobený Alibernet 2022 Lojzy Zatloukala z Derfle :-) což je legrace, protože to je malovinař, hrozny nakoupil z Čejkovic a víno udělal (nejspíš) v demižonu. Otevřel jsem lahev asi pět dní před návštěvou a nemůžu najít poznámky, takže zpaměti: pocitově vyšší alkohol (malovinař bez analytických dat, ale odhadem 14-15%) i koncentrace, drsně temná barva, díky zpracování ve skle žádné přidané taniny (to by mě, přičteno k extraktu a alkoholu už zabilo), slušná kyselina (zejména vzhledem k celkově hodně zralému projevu), jasný kabernet, ale dobře pitelný s hladkou texturou. Upíjel jsem v horkých večerech po deci, po pěti dnech jsme si dali ve dvou zbytek a bylo to dobré. Odhaduju, že vinař dostal hodně dobré hrozny a udělal víno „na čistotu,“ a fungovalo to.