Dnes výjimečně nebudu otravovat s Itálií a nebudu nikoho přesvědčovat, že všechno italské je lepší než cokoli neitalské. S dovolením si zanadávám na domácí poměry a popíšu, kde nechal tesař díru. Tak pojďme na to.
Prvního května jsme oslavovali dvacáté výročí vstupu do EU. Kdyby někoho napadlo zamyslet se nad tím, co se tehdy nepovedlo vyřešit a ještě po dvaceti letech nás to bude strašit, tak je to Celní správa. Se vstupem do Evropské unie museli celníci opustit všechny ty domky na hranicích, kde prohlíželi náklaďáky, i budky u silnice, kde se ptali řidičů osobáků, jestli si vezou nějaké cigarety a alkohol. Už jste na to zapomněli? Tisíce celníků tehdy přišly o smysl existence (v úředním smyslu, samozřejmě). Propuštění tisíců členů ozbrojeného sboru by bylo politicky příliš odvážné (= neprůchodné) řešení, takže stát nepropustil nikoho. Jako smysl existence jim nabídl spotřební daně. Smyslem existence celníků je kontrolovat spotřební daně, včetně spotřební daně z tichých vín. Ta je aktivní a funkční, jen má nulovou výši. To není paradox, to je jen dvacet let trvající rébus. Imho je účelem repetivních kampaní za zavedení nenulové SPD pouze ospravedlnění toho, že stát v dobách deficitu platí tisícovky celníků, aby kontrolovali výběr nulové spotřební daně.
Disclaimer: píšu to proto, že jsem v tom namočený. Jsem jedním z top 10 nejmenších dovozců vína a každý den, každý měsíc a každý rok musím zdeúředně prokazovat Celní správě, že jsem dostatečně způsobilý k tomu, abych dovážel a prodával tichá vína (s nulovou spotřební daní, rozumí se). Dnes ráno jsem dostal do datové schránky „Rozhodnutí o zahájení řízení o změně povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků … z moci úřední.“ Celní správa chce upřesnit (= zpřísnit) podmínky. Ze zákona jsem povinen každoročně prokazovat bezdlužnost vůči všem zdravotním pojišťovnám a Správě sociálního zabezpečení za daňový subjekt (firmu) i všechny statutární zástupce (naštěstí v tom jsem sám, nemám další společníky).
Letos to pěkně vygradovalo, když Celní správa žádala, abych výslovně prokázal bezdlužnost jako fyzická osoba (rodné číslo) i jako fyzická osoba podnikající (už několik let nepodnikající, ale budiž). Správa sociálního zabezpečení na to má jednu formulaci, protože tvrdí, že je povinná při dotazu na rodné číslo prověřit i bezdlužnost podnikatelskou, a její odpověď tedy zahrnuje obojí potvrzení. Já jako bezduchý subjekt úředního řízení jen přeposílám z datové schránky jejich odpovědi. V tomto konkrétním případě jsem žádal o potvrzení o bezdlužnosti třikrát, bylo kolem toho několik telefonátů, ale celníci nakonec nedostali to, co žádali. Místo toho paní XY z OSSZ zatelefonovala nadporučici AB z Celní správy a hrubě jí vynadala, že OSSZ je úřad s vlastními pravidly a nikdo jim nemůže předepisovat, jak mají naformulovat potvrzení o bezdlužnosti, údajně tam padlo i něco o tom, že nemají šikanovat důchodce, který má u OSSZ všechno dávno zaplacené a žádné dluhy už nemůže nasekat, i kdyby chtěl.
Až sem dobrý. Dnes mi přišlo výše zmíněné Rozhodnutí o zahájení řízení… které řeší jen to, že povinnost doložit obě bezdlužnosti fyzické osoby taxativně přenáší na mě. Ehm, já jim samozřejmě napíšu návrh, aby Celní správa prohloubila družbu s bratrskou Správou sociálního zabezpečení a vyžádala si potvrzení s mým souhlasem napřímo, ale z výše popsaného je zřejmé, že logika neplatí a celníci to zamítnou. Protože celníci poroučí mně, ale ne Správě sociálního zabezpečení, které zase nevelím já. A to všechno jen proto, že pár politiků v roce 2004 nemělo odvahu propustit tisícovku členů ozbrojeného sboru, žádní voliči jim to nepřipomínali, a už dvacet let se to vleče. Kdybyste jim chtěli zbaštit dokola opakované kecy o spotřební dani z tichých vín, tak žádný problém. Můžete si už teď připočítat stovku k ceně každé lahve a zaplatit víc. Nikdo nic nepozná :-)
Ve skutečnosti jsem chtěl přidat degustační poznámky jednoho vlašáku, ale cítím, že by mu to neprospělo. Tak jen doporučuju, aby se každý veleduch, který chce napsat něco o nespravedlnosti nulové SPD z tichých vín nebo (jako včera Martin Čaban na Seznamu) dovozovat, že dvakrát zdaněný nákup tichého vína je ve skutečnosti státní dotace, se raději hluboce zamyslel a místo plkání na Seznamu zašel do posilovny, zaběhl si maraton nebo rovnou v Bille koupil lahev vína a dal pokladní stovku jako spropitné. A to jen kupuju a prodávám lahve, semtam o tom něco napíšu. Vůbec nedomýšlím, jak tuhle praxi vidí lidé, kteří pěstují a sklízejí hrozny a připravují z nich víno.
Pěkný, zajímavý článek. Již několik měsíců se zde snažím najít článek, který zde vyšel, a to o vztahu vína a křesťanství. Nebyl by na něj odkaz nebo nové uveřejnění. Moc se mi líbil. Děkuji
Myslím, že ten text byl už před více než deseti lety, takže se musí hledat v záložce Sklenička 2007 – 2013. Zkusím to někdy najít, až budu mít volno.
Asi myslíte tohle? https://archiv.sklenicka.com/cestou-ze-samosky/
Děkuji, to je ono, moc pěkné, to by měli povinně číst všichni zastánci spotřební daně na víno.
Ještě dodatek, věděl jsem, že musím hledat hodně zpátky, ale tak hodně zpátky mě nenapadlo. To už tak dlouho čtu tento blog, jo léta běží.