Čistá Barbera jako stolní víno, dokonce bez uvedení ročníku. Pravděpodobně ročník 2019. Schovala se v chladničce s poklady a náhodou vyplavala teď v červnu. Ve skleničce je tmavě rudá barva s fialovým odstínem, lehká opalizace. Na nose zralé červené ovoce, střední intenzita, trochu kůže jako ze starého prvorepublikového křesla. V chuti krásně harmonické a srovnané, jen kyselina ještě trochu štípně na jazyku, ale jinak zralé červené ovoce, červená paprika, stále výrazný barik (ale narozdíl od poznámek ze září 2021 už neštípe a je pěkně ohlazený), pocitově je v chuti patrný glycerol, každopádně má víno vyšší extrakt i alkohol (13,5%). Působí koncentrovaně a ohnivě. Ve tři roky starých poznámkách jsem doporučoval odložit otvírání do Vánoc 23, ale teď v červnu to skutečně byla jen náhoda. Tehdejší výhrady (ostrý barik) už neplatí, ale stejně bych víno doporučil odložit o rok. Je to vynikající a očividně ambiciózní víno, velká záhada, proč je deklarované jen jako stolní a vybavené takovou lehce shazující etiketou (nic proti Vespě!).

Dovozem vín od Mazzoniho a Franchiniho jsem si v srpnu 2021 udělal soukromou radost, protože tehdy snad ještě nikdo vína z Alto Piemonte (Gattinara, Ghemme) nedovážel. Později jsem je už viděl u Marcuzziho, ale moc by mě zajímalo, jestli by se našlo dost zájemců o další dovoz. Zajisté jsem si všiml, že počet komentářů na blogu klesá až k nule, ale kdybyste se někdo chtěl přidat k dalšímu dovozu (nebo napsat, že Ghemme atd už nikdy více…) zkuste prosím ještě naposledy v životě napsat komentář.