Každý máme jinak nastavenou psychologickou hranici pro výdaje za víno a v zásadě to nesouvisí s našimi příjmy. Znal jsem bohaté majitele komerčních nemovitostí, kteří se chlubili tím, že každodenně pijí supermarketová vína v cenách 80 až 120 korun. Obvykle se soukromé hranice posouvají stále výš. Bývaly časy, kdy jsem taky nacházel potěšení za stovku, ale to už je jen vzpomínka… dnes mívám problémy se soustředěním na víno, když vím, že stojí přes 500 kaček. Pořád se zaobírám otázkou, jestli za ty peníze stojí, a s každým napitím se k tomu vracím. Nakonec dojdu k tomu, že mě to otravuje a že si mnohem víc užiju víno za 330 korun, protože přitom nemyslím na cenu.  

Na druhou stranu víno dovážím a příležitostně mi uvíznou ve spárech mnohem dražší vína, většinou záměrně. Při napínavém přepočítávání kalkulací a rozhodování, jestli nějaký dovoz udělat nebo odpískat může rozhodnout možnost objednat navíc karton Grand Cru nebo Grosses Gewachs. Už několikrát se stalo, že dovoz skončil účetně s nulou kompenzovanou levným nákupem drahého vína. Ono by se rádo souhlasilo s tím, že je rozumné nekupovat drahá vína, když si je člověk jistý, že nedokáže poznat a ocenit rozdíl. Z praxe ale vyplývá, že rozdíl pozná každý včetně věrných pijáků supermarketových lacáků. Malé varování na závěr: na nejdražší vína se člověk odváží až na konci životní dráhy, kdy už je na experimentování pozdě.

2022 Am Lumpen 1655 Silvaner GG, Horst Sauer
Protože jsem se dost vykecal v úvodu, nebudu už znova připomínat šest sedm let staré mudrování o tom, že v ryzlincích a sylvánech z escherndorfských Erste Lage (Lump) a Grosse Lage (Am Lumpen) se víc projevuje vinice než odrůda. Proto jsou ty vinice klasifikované jako Erste Lage / Grosse Lage, protože se vždycky prosadí a ve víně ji s trochou školení a zkušenosti můžete poznat. Technicky je to jednoduché, spontánní kvašení odkaleného moštu v nerezovém tanku a dalších osm nebo devět měsíců v tanku na jemných kalech.

Ambaláž je (asi?) podřízená pravidlům německého vinařského sdružení VDP, tedy štíhlá flétna s reliéfním GG a samozřejmě vynikající grafika sauerovské etikety. Žádné kozí měchy, ale klasické Německo. Ve skleničce je světlá citronově žlutá se zelenkavým odstínem, na nose trochu unavené citrusy, jablka a horská louka v srpnu se zralými květy. S rozmícháním zmizí citrusová únava a nastoupí citrusová svěžest. V chuti je víno úplně suché s krásným nástupem citrusové kyseliny a vápencové minerality, je to ještě trochu sevřené a reduktivní, ale svěží, šťavnaté a živé. Málo až středně plné tělo s citrusy a jablíčky, pevná struktura se silným minerálním vlivem od začátku do konce, dlouhé. Hravé, radostně pitelné. Na etiketě je 13,5% alkoholu, což je na sylván hodně, ale ve skleničce víno působí lehkonoze, živě, harmonicky. Některé sylvánské charakteristiky úplně chybí (pepřová tečka), ale je to skvělé. A je to tak lehké, živé a zábavné, že přitom vůbec nepomyslím na cenu.

Reklama: protože jen lajdácky upravuju nabídku vín v záložce Skleničkův sklep, tak nejnovější aktualizaci najdete tady.