Ještě než začnu nudit fotkama z Castiglione, jedna z Isola Santa. To je malá a špatně přístupná oblast v apuánských Alpách na severu Toskánska. Musel jsem přejet horský hřeben (1000 m.n.m.) a sjet zase pár set metrů dolů, mistrovství světa ve slalomu na serpentinách. Podle střech Isola Santa vypadá na břidlici a je to schované v hlubokém kaňonu, takže teoreticky by tady mohly být první vinice ryzlinku v Toskánsku!  

Castiglione della Pescaia. Provincie Grossetto čili toskánský Jih. Přímořské letovisko. Byl jsem tam 24. listopadu, takže už hodně pozdě, a bylo tam krááásně.

Měl jsem odtud na jaře nabídku na levný pronájem bytu asi 300 metrů od moře, ale klasicky se to zvrtlo. Napřed se začátek nájmu odložil o měsíc a potom znova, a potom přišel happy end v podobě vysněné a ještě levnější nabídky odjinud. Ale v červnu jsem si prohlédl fotky Castiglione a když minulý týden bylo hezky, zajel jsem se tam podívat.

Městská pláž byla snad nejhezčí a nejpříjemnější, co si odkud pamatuju. Plná jemného bílého písku. Bylo teplo a hned bych šel plavat, ale neměl jsem plavky a pláž byla plná korzujících lidí. Moje jarní nabídka byla od Pinetina Sud, tedy jižní čtvrtě za kanálem, kde je úplně nádherná pláž s první řadou domů u moře. Po několika letech hledání toskánských nájmů je mi už jasné, že byty v nich nemají topení a od konce září se nepronajímají, ale je to dokonalé místo k životu.

Tedy, dokonalé místo: ceny v místních restauracích ukazují, že to není úplně dokonalé místo pro českého důchodce. Po cenách letních pronájmů raději nepátrám, ale stavět domy tady umějí.

Tenhle je v druhé řadě od moře. Doma jsem zjistil, že si ho fotí všichni facebookoví cestovatelé po Toskánsku.

Uličky starého města, fotka Adriano Nociolini.

Tak ještě jedna fotka siluety místního hradu od jihu a tradá domů.