Moje sympatie k odrůdě Vermentino nemohly pravidelným čtenářům uniknout, dnes dva náhodné úlovky z místního supermarketu (Cecina). Montescudaio Vermentino 2022 DOC, La Serra del Pino je spíš propadák. Je to vidět už na etiketě, která je nenápadná až… (doplňte si sami). Že zelený podklad na titulek nepatří, vědí reklamní grafici už desítky let, a zlatá barva to nevylepší. Prostě nápadně laciná supermarketová etiketa a cena mezi čtyřmi a pěti EURO, nákup ze zvědavosti. A očekávání se naplnilo (to se ostatně u laciných vín stává častěji než u drahých, všimli jste si?). I přes údaj o 12% alkoholu na etiketě má víno výrazně plnou, teplou žlutou barvu. Na nose jsou zpočátku zaprděné tóny až jakoby naznačují kvašení v otevřených nádobách, ale po hodině je to jen hodně reduktivní projev se vzdálenými ovocnými vůněmi a nepříliš dobré hrozny. Plusy: víno je úplně suché, podle degustace je to reduktivní nerezovka, ale jinak prostě bída.
Druhé Vermentino je o dvě třídy lepší, ale přesto začnu nemilosrdně. Zase ta ambaláž… graficky je to hodně lacině stylizované Burgundsko, ale zcela bez nápadu i bez snahy. Asi jako když řeknete grafikovi, chci etiketu na bílou šardonku do supermarketu a máš na to pět minut. Asi bych nebyl tak agresivní, kdybych před několika lety nejel do Bolgheri po silnici kolem ještě nedokončené stavby vinařství Casa di Terra. Vypadalo to jako reklama na bohatství a dlouho jsem se jejich vínům vyhýbal. Nakoupit v Bolgheri 45 hektarů drahých vinic jen kilometr od San Guido, postavit tam Manhattan, vysadit vinice a prodávat nová vína za 35 EURO za láhev mi prostě neimponuje. Takže jsem víno koupil v supermarketu jednak ze zvědavosti na nový drahý podnik a jednak kvůli ceně, která byla jen maličko přes deset EURO. Což je OK, ale ten kontrast mezi okázalou budovou vinařství a odfláknutou etiketou nešlo přejít mlčením. Pro člověka, který čumí na etikety každý večer, je to utrpení!
Vermentino Bolgheri 2022 DOC, Casa di Terra
Slušně plná, zářivě žlutá barva. Na nose hodně svěží a ostrá vůně s podezřením na přídavek Sauvignonu, s rozmícháním a okysličením citrusy a jablka, středně plná (středně plus), harmonická, hodně plná. V chuti je to podobné, důrazný nástup kyseliny, svěží a silný projev, nepřehnaný, ale bez ohledu na místní poměry a kilometrovou vzdálenost od San Guido se zase nabízí dohad o příměsi Sauvignonu. Odhadem podle degustace je to nerezovka bez odbourané jablečné kyseliny, ale z pěkně zralých hroznů – zdravé hrozny a zralost se v projevu nápadně prosazují, dohromady se sauvignonovou kyselinou a aromatem to skvěle funguje. 13% alkoholu. Výborné víno za výbornou cenu.
Na druhou stranu nemám ani žádný závěr v tom smyslu, že by malá rodinná vinařství s dvousetletou tradicí byla lepší než balíky peněz shozené jeřábem na hromadu někde u moře v Bolgheri. Rád bych měl, ale nemám. Snažím se jen popsat víno. Všechno ostatní, hlavně řeči o rodinných podnicích, ručním sběru hroznů, životě v souladu s přírodou, pečlivé selekci / práci ve sklepě / moderních technologiích by mělo jít stranou.