La vita azzurra

Začal jsem nový, modrý život. Úvodní fotka je z ranní procházky u moře v toskánské Mazzantě. Pátek a sobota byly nabité akcí, stresem, cestováním a sluncem (a měsícem, je krásný úplněk), ale užil bych si to i trochu klidnější. Nedávný úvod blogu naznačující, že končím s Itálií, byl reakcí na opakovaná selhání v jednání s italskými realitními kancelářemi. Celé léto se mi nepodařilo vyjednat ubytování, protože ceny meziročně stouply víc, než kolik jsem byl ochotný zaplatit. Nakonec jsem si našel úplně nové ubytování v Marině di Castagnetto. Když jsem namístě zjistil, že se mi nelíbí městečko, nastala krize.  

Nakonec jsem zajel zpátky do Mazzanty, vykoupal se v moři a najedl v místní restauraci (ty ceny, děs!). V místní realitní kanceláři měli otevřeno už čtvrt hodiny před oficiální otvíračkou, dobré znamení. Moje italština se neuvěřitelně zlepšila a s paní Barbarou jsem si za pět minut domluvil ubytování za cenu, kterou mi odmítala dát už od dubna. Mám byt se zahradou a na zahradě palmu, viz foto!

Nakonec večeřím pizzu z místní pizzerie (Margherita se zbytky české šunky a místními rajčaty ze sámošky) a klasický cílový sekt (Franciacorta Cuvée Imperiale Brut, Berlucchi, 12,09 E.) Je nevýznamné ale zajímavé, že ze všech věcí na světě v Toskánsku meziročně klesla cena právě tohoto vína :-). Sekt je neročníkový, ale vsadím se, že by podrobné poznámky v zásadě odpovídaly poznámkám z let 2022 a 2021. Což je dobře, víno si drží stále stejný projev. Bez nároku na přesnost, viz popis dnešní hektiky výše, má tradičně střední plnost a letos výraznější kyselinu, je toho plná pusa, zároveň to působí přirozeně zrale v ovoci a vůbec je to dobré jako odpočinkový stimulant po asi 1200 kilometrech za volantem. 12,5% alkoholu, což je na horkou Itálii super. My Češi máme problém se zatříděním. Český dovozce tenhle sekt prodává za 700 – 800 kaček, což neodpovídá tomu, jak víno vnímám v Itálii. Ale za letošních 12 E v Conadu nebo loňských 13 až 14 EUR úplně super.

Přidám jeden samožerský postřeh. Ve čtvrtek před plánovanou cestou jsem otevřel základní Villargeau Blanc 2022 čili Sauvignon z březnových bedýnek. Vypil jsem jen půl deci a v pátek dopoledne našel víno v chladničce. Vzal jsem ho s sebou, měl to být pokus, jak víno přežije celodenní cestu v teple. V osm večer v Toskánsku je trochu přes dvacet stupňů a vychlazený Sauvignon je úplně v pořádku, s krásnou vůní, vyzrál, dokonce snad trochu vystupuje kyselina, které se mi v březnu zdálo být málo.

Od neděle vedu modrý život podle Foglara a šetřím. Půl kila chlazených špaget alla chitarra v sámošce za 1,09 E, sedmička rajského protlaku za 1 E. Ať se jde Lídl vycpat :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *