Sebekriticky konstatuju, že letní blogování nějak upadá. V učení všech učení jsme se kdysi učili, že každá filozofie hodná toho jména má tři zdroje a tři součásti. Tím chci říct, že problém není jednoduchý, ale složitý. Komplexní.  

Francie navýší rozpočet na destilaci 3 milionů hektolitrů přebytečného vína o 40 milionů na 200 milionů eur. Oznámil to ministr zemědělství Marc Fesnau. Toto množství však bude stačit pouze na zpracování dvou třetin ze 4,4 milionu hl oznámených k destilaci. Na zvýšenou dotaci byl mobilizován krizový fond Evropské unie. Již v červnu ministerstvo oznámilo dotaci 57 milionů eur na vyklučení asi 9 500 ha vinic v Bordeaux. Tuhle zprávu jsem opsal na FB od Pavla Chrásta. Zdroj neznám, ale zpráva i načasování dokonale pasují do aktuální špatné nálady. Svádí mě to dodat něco ironického na konto toho, jak by situaci vylepšila a k čemu by byla dobrá spotřební daň z tichých vín… z výnosů daně by se mohlo vydestilovat ještě víc přebytečného vína. Bylo by to úplné perpetuum mobile! Jestli je ekonomie věda, tak musí být nějaká optimální velikost spotřební daně, při které se víno úplně přestane prodávat (bude příliš drahé pro konzumenty a to chceme, protože alkohol a zdraví…) a zároveň bude celý kolotoč dotací a vinohradnictví dál fungovat a živit vinaře (a to chceme, protože jinak bysme je přece nedotovali). Win-win!

Aby to bylo jasnější, načrtnu souvislosti. Víno se destiluje a vinice ničí (mimochodem zmiňovaná výměra 9500 hektarů odpovídá polovině moravských vinic), protože se málo prodává. S trochou bezohlednosti by se to taky dalo formulovat opačně: kupujete málo vína.

Viz výše, problém je komplexní. Blbá doba, ruská válka proti Západu, špatné ekonomické vyhlídky a šetření. Jako pididovozce to můžu snadno spočítat, ale říkal jsem si, že asi něco dělám blbě. Buď v klidu, řekl mi kamarád, co pracuje u velkého dovozce – u nás je to stejně.

Jen pro ilustraci, jak souvisí makroekonomika s mikroekonomikou: když mi před týdnem selhala další domluva o pronájmu ubytování v Itálii, vzpomněl jsem si na Vermentino od Antinoriho, které už snad dvacet let každoročně radostně užívám, ať už v Toskánsku nebo doma. Lahvuje se někdy na jaře. V květnu by tady mělo být, ale není. Ani Global Wines nemají nový ročník Antinoriho Vermentina z Guado Al Tasso. Obvolal jsem jen dvě pražské prodejny, a jestli ho jinde mají, rád napíšu další článek s degustačními poznámkami. Když i největší český dovozce vynechá Antinoriho 2022… takže znova, kupujete málo vína! Občas potom není o čem psát, viz Antinoriho Vermentino.

Závěrečný detektivní comics s vínem nesouvisí. Sherry jsem do něj zanesl sám, protože anglické drink se blbě překládá, a obrázek napověděl. Přeložil jsem si ho jen pro radost a až potom mě napadlo, jestlipak jeho autor Tom Gauld nenakreslil taky něco o víně? Tak jsem našel úvodní Schroedingerovo červené a další obrázek o tom, jak by knihovník uspořádal vinný sklep. Ale tahle TomGauldovská detektivka je geniální :-)