Poznámky k dnešnímu vínu začnu fotkou ukradenou z webu Autovýlet.cz s bílovickou kapličkou Hradištěk, důvod viz dále. Ambaláž svádí k potměšilým poznámkám, protože prozrazuje orientaci na export. Počínaje šroubovacím uzávěrem, přes graficky čistou dvojjazyčnou etiketu (kde je víc informací v angličtině než v češtině) až po název vína, který je zřejmým odkazem na Queen a bude snad skvěle fungovat jako lákadlo na nabitém vinném lístku newyorského winebaru :-) Tak co si dáme? Moravskou Rapsódii! Ovšem etiketa je zároveň geniálně domácí, protože na ní najdete nejen bílovickou kapličku z úvodní fotky, ale i vinařskou rodinu při sklizni. Vlevo dole je (asi) paní Osičková, vpravo dole… asi Jaroslav Hašek.
Moravian Rhapsody 2021, Jaroslav Osička
Etiketa říká, že je to směs ryzlinku, Pinotu Gris, milerky a neuburku a že „nic neubráno, nic nepřidáno, kromě malého přídavku SO2.“ První dojem je výborný. Otvíral jsem naslepo a hned bylo jasné, že to je směs odrůd, je to projevem trochu drsné a divoké a živelně pitelné až chlastací. Ve skleničce je plnější citronově žlutá s výraznou opalizací (=se zákalem) a s pěkným proužkem bublinek kolem okraje sklenky. Na nose zpočátku převládají kvasniční aromata a bylinky, po chvíli citrusy, vůně je středně intenzivní a harmonická, laděná do bylinek. V chuti je důrazný atak kyseliny s citrusovým a trochu zeleným projevem, kvasniční aromata, zemitost a bylinky. Je to živé, spíš tenké a velmi velmi dlouhé, je to lehce oxidativní (nebo částečně oxi), svěží a zábavné. 13% alkoholu. Soukromě se mi nelíbí výrazný projev sudu (asi akátový), ale zrovna to se může mnoha jiným konzumentům líbit. A samozřejmě, je to osičkovina, žádná klasika ani mainstream.
Jinak o víně nic nevím, vyměnili jsme si jen pár lahví s Lubošem Osičkou. Ptal se mě na ceny lahví ze Skleničkových bedýnek, ale řekl jsem mu, ať na to kašle a bere to jako výměnu kus za kus. Vzal jsem mu pár vzorků, které pokládám za nejzajímavější, ne ty nejdražší lahve. Podle úvodní Rapsodie pojednal výměnu podobně, to je hodně zábavné pití.