Dnes nová dávka nefiltrované skleničkovské dojmologie, protože jsem na webu nenašel žádnou slepeckou hůl v podobě analytických dat či popisků k dnešním vínům. Jürgen Hofmann (web) má na ceníku pět Silvanerů, ale odlišuje je jen označením kabinett, Spatlese, R nebo ***. Pokouším se v tom orientovat, například R znamená baRikový sud, ale není to úplně jednoduché. V předchozím článku jsem vychválil 2022 Silvaner R za lehkost a pitelnost a teď mám otevřený 2022 Silvaner Spätlese, který je ze stejné vinice a je úplně jiný. Spätlese má o půl bodu míň alkoholu a projevem je to mnohem víc francká klasika, skoro typický vápencový sylván.
2022 Silvaner Spätlese, Weingut Hofmann
Zase vinice Röttinger Feuerstein, ale tentokrát jinak. Vzhledem je to typický sylván se světlou citronově žlutou barvou, úplně čirý. Na nose zase typická sylvánská travnatost a citrony, střední intenzita a pěkná čistota. V chuti svěží kyselina s citrusovým projevem a malým zbytkovým cukrem, lehce bílé broskve, zelené travnaté tóny. Je to perfektně spojené, zakulacené, doplněné zbytkovým cukrem… bez kterého bych se soukromě obešel, protože je mi jasné, že s každým douškem budu zvažovat, jestli ho tam přece jen není moc. Nejspíš je to daň za líbivost, vínu dodává trochu plnosti (která sylvánu obecně chybí), ale zbytečně na sebe přitahuje pozornost. Z Hofmannových Silvanerů asi zatím nejtypičtější, s vápencovým projevem a příkladnou čistotou. 12,5% alkoholu.
2022 Röttinger Feuerstein Silvaner trocken Aus dem Granitfass QbA, Weingut Hofmann
Peklo zamrzlo a Jürgen Hofmann nalahvoval sylván do kozích měchů! Tradiční (a už 400 let starou) franckou lahev Bockbeutel odmítal a Silvaner Aus dem Granitfass je první víno, které do ní nalahvoval. Může za to nejspíš objednávka zákazníka, celé víno bylo vyrobené na objednávku a když už mělo zlomit dlouholeté tabu, tak se vší parádou. S výraznou etiketou, která graficky symbolizuje vápencový Muschelkalk ve vinici a žulovou nádobu, ve které se školilo. Takže mám před sebou Silvaner se třemi výraznými minerálními sudičkami, žulou v tanku, vápencem ve vinici a navíc s vyjímečnými pazourkovými, křemennými valouny ve vinicí. Vápenec, křemen a žula :-)
Světlá citronově žlutá barva, na nose málo až středně intenzivní, málo expresivní, s potlačeným ovocem a spíš trávou a minerálními tóny. V chuti pěkná kyselina a středně plné tělo, celistvý a harmonický projev. Citrusové a lehce travnaté, minerální, bezvadně spojené. Zase je tam špetka zbytkového cukru, který dotuje plnost, ale tentokrát je menší než u předchozího Spätlese a vůbec nepoutá pozornost. 12,5% alkoholu. Pěkný slaný závěr a dlouhá kyselo-slaná dochuť. Když to mám popisovat a separovat jednotlivé stavební kameny, dopadne to mdlým popisem viz výše (málo až středně intenzivní, málo expresivní a jen lehce travnaté…) ale celkový dojem je vynikající. Druhý den v otevřené lahvi se víno zdá ještě lepší. Všechny okolnosti vzniku jako kombinace žuly, vápence a křemene jistě pomohou přilákat pozornost zákazníků, ale projevem je to velmi kultivovaná až elegantní francká klasika.