Hned na začátku prozradím dva kritické body, 14,5% alkoholu a barikové sudy. Včera jsem vychválil Pinot Nero s 12,5% za nízký alkohol, takže mám důvod k opatrnosti. Zrovna tak jsem chválil základní nerezové Chianti CS 2020 za lehký projev a příjemnou pitelnost, a Vertunno se očividně umisťuje někam jinam, na opačný konec stupnice. Ale je to nejspíš tak, že vinařství záměrně rozdělilo hrozny a vyrobilo dvě vína s odlišným projevem.  

Ve skleničce je temně rudá barva, hustá až k podezření na absenci filtrace. Na nose jsou perfektně sladěné vůně borového lesa, lesních plodů a barikového sudu. Střední intenzita, perfektní čistota i harmonie. V chuti je víno hodně zralé v ovoci, koncentrované, plné. Kyselina je dokonale zakomponovaná a tipuju na odbouranou jablečnou. Příjemně ovocný nástup chuti s červeným ovocem a lesními plody, po kterém nastupují sudové projevy včetně lehkých těkavek (mladá vína z barikových sudů) a lehkých taninů. Závěrečné koření a taniny jsou trochu hrubé a říkají si o dvouletý nebo tříletý odklad konzumace. Je to strukturované a precizně udělané z dobře vybraných hroznů. Taky trochu rytírna, tedy těžší víno pro chlapy, ale nakonec mi vyšší alkohol ani barikový sud nevadí. Soukromé preference jsou samozřejmě na straně základního Chianti, ale dvě krabice Vertunna bych si klidně odložil do sklepa a otevřel je za tři roky.